Třetí pětiletka pro armádu: sliby chyby

Třetí pětiletka pro armádu: sliby chyby

08. 03. 2017

Vládní usnesení č. 172 ze dne 6. března 1959 k zajištění prací na návrhu směrnic třetího pětiletého plánu na léta 1961 až 1965 se promítlo i do oblasti ozbrojených sil. V polovině měsíce bylo v témže smyslu přijato i usnesení politického byra Ústředního výboru KSČ, které uložilo zpracovat zvláštní část tohoto plánu pro výrobu vojenské techniky, obranu a bezpečnost.

 

Dokument, který na základě těchto usnesení vznikl, nikterak nevybočoval z řady předcházejících materiálů. Již jeho úvodní pasáže se zcela rozcházely se skutečností. Dosavadní úspěchy národního hospodářství podle dokumentu, „vytvářely pevné předpoklady k vytýčení a splnění vysokých cílů“. Plánovaná vysoká tempa rozvoje národního hospodářství měla umožnit věnovat na obranu a bezpečnost takové prostředky, které by v maximální možné míře umožnily zabezpečit potřeby ochrany a bezpečnosti státu, „aniž by narušovaly uspokojování jiných potřeb národního hospodářství, zejména další růst životní úrovně obyvatelstva“. Podle směrnice mělo být těmito prostředky do roku 1965 v podstatě zajištěno přezbrojení a dozbrojení ČSLA podle schváleného systému výzbroje na předepsané mírové a válečné počty včetně mobilizačních záloh materiálu pro první období boje.

Jakoby autoři zapomněli na to, že předcházející pětiletka končila velmi neslavně a objem výroby jednotlivých druhů vojenské techniky byl nestále snižován. K poslednímu snížení došlo právě v polovině března 1959 ve výše citovaném dokumentu. PB ÚV KSČ. V letech 1961 až 1965 mělo být na výrobu vojenské techniky vynaloženo 21,3 mld. Kčs. Směrnice však tuto částku navyšovala na 25,3 mld., tedy téměř o jednu pětinu.

Oproti prvnímu roku pětiletky se výroba měla v roce 1965 zvýšit téměř dvakrát a to z cca 3,3 mld. Kč na cca 6,4 mld. Kčs. Zbrojní průmysl v třetí pětiletce se měl soustředit především na výrobu speciálních vozidel a bojových a proudových letadel. V oblasti speciálních vozidel šlo především o výrobu plovoucích obrněných kolových a pásových transportérů a středních tanků T-54A, středního dělostřeleckého tahače a měl být dokončen vývoj řady aplikací speciálních vozidel. Z hodnoty necelých sedmi set miliónů měla o pouhých pět let později výroba stoupnout téměř na dvě miliardy a obdobný nárůst měl zaznamenat i letecký průmysl, jenž měl zabezpečit výrobu nejmodernějších letounů ve stíhací a přepadové verzi a cvičné proudové letouny L-29.

Směrnice věnovala zvláštní pozornost technice zajišťující protivzdušnou obranu státu proti nízko a rychle letícím cílům, která byla dlouhodobě jedním z nejslabších a nejcitlivějších míst v materiálním zabezpečení ČSLA. Dosud zařazené prostředky ráže 30 mm a částečně 57 mm byly schopné střílet pouze podle vidu a vyznačovaly se malou kadencí a schopností sledování cíle, takže proti soudobým letounům byly málo účinné.

K zabezpečení plynulého přechodu mírového hospodářství na válečné a splnění mobilizačních úkolů ve výrobě vojenské techniky měly být výrazně navýšeny státní mobilizační rezervy materiály i výrobky v celkovém objemu více než 4 mld. Kč. I poté by však zásoby především strategických surovin (nikl, kaučuk, hliník a měď) byly nedostatečné. Konstatování, že „navrhované doplnění státních mobilizačních rezerv je reálné, i když v bilancích … na léta 1961-1965 se jeví napjatost“, bylo velmi optimistické, neboť autorům zprávy byla známa skutečnost, že právě těmito surovinami již tři léta mobilizační rezervy nebyly doplňovány a pro suroviny a výrobky si při hospodářských obtížích do rezerv všichni chodili jako do „kasičky“.

Směrnice také opustila zásadu, že přírůstek výdajů na zbrojení nemá převyšovat přírůstek užitného národního důchodu. Jestliže v roce 1961 měl podíl na obranu a bezpečnost činit 5,6 %, měl maxima dosáhnout v roce 1964 (6,5 %) a poté jen mírně klesnout (na 6,2 %).

Celkově mělo být v letech 1961 až 1965 na obranu a bezpečnost vynaloženo více než 82 mld. Kčs. Jestliže v předcházející pětiletce činily průměrné roční náklady 12,3 mld. Kčs měly se v letech třetí pětiletky zvýšit na 16,5 mld. Kčs ročně tedy téměř o třetinu.

Směrnice na třetí pětiletku tak obsahovala četné optimistické výhledy na další roky. Skutečnost však byla diametrálně odlišná. Již v prvních letech pětiletky došlo k hlubokému rozčarování nad dosaženými výsledky a posléze došlo ke zhroucené celého pětiletého plánu.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…