V Bruselu byla otevřena výstava připomínající události z podzimu 1938

V Bruselu byla otevřena výstava připomínající události z podzimu 1938

27. 09. 2013

V Evropském parlamentu v Bruselu byla zahájena výstava Zapomenutá evropská oběť věnovaná 75. výročí podpisu Mnichovské dohody. Expozice, kterou ve spolupráci s europoslancem Janem Zahradilem připravil Vojenský historický ústav Praha, mapuje události, které této tragické události evropských dějin předcházely a jenž po ní následovaly.

 

„ Cílem výstavy je představit Československo, jaké bylo před válkou - jako jednu z průmyslově a politicky nejrozvinutějších zemí světa, která byla obětována na oltář pomyslného míru,“ říká poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil, který výstavu zahájil spolu s prvním náměstkem ministra obrany České republiky Danielem Koštovalem.

„Chceme publiku ozřejmit, co se stalo, tedy že Mnichovská dohoda byla tragickým omylem demokratických mocností. Nic nezískaly, naopak. Výročí Mnichovské dohody stále připomíná, že nedemokratickým režimům se nemá ustupovat, tato politika končí skoro vždy tragédií,“ uvedl Jan Zahradil.

Součástí výstavy jsou mimo jiné zápisky britského politika Duffa Coopera (1890–1954), který ve vládě Nevilla Chamberlaina odpovídal za válečné námořnictvo. První lord admirality nesouhlasil s ústupky nacistickému Německu a po uzavření Mnichovské dohody na svou funkci rezignoval.

Autoři expozice, plukovník Michal Burian a PhDr. Karel Straka z Vojenského historického ústavu Praha, panelovou výstavu doplnili unikátními předměty. Jedná se například o stolní telefon Telegrafia UB z roku 1938 nebo plastiku Břetislava Bendy Lidé bez domova, či německé Tabulky na určování rasy. Zmiňovaný telefonní přístroj byl zapojen 3. srpna 1938 v hotelu Alcron v Praze v apartmá lorda Waltera Runcimana.

„Prostřednictvím tohoto telefonu proběhla řada jednání vedoucích ve svých důsledcích až k Mnichovské konferenci. Telefon byl odpojen 12. října 1938. Plastika sochaře Břetislava Bendy vznikla v říjnu 1938 jako reakce na vyhnání českého obyvatelstva z obsazeného pohraničí," uvádí plk.Michal Burian. "Vítězství appeasementu napomohlo k úplné porážce demokratických hodnot. O existenci milionů lidí začala rozhodovat zrůdná ideologie,“ vysvětluje také, proč své místo v expozici mají Tabulky na určování rasy.

„Mnichovská dohoda je pro evropskou demokracii memento. Představuje trauma i po pětasedmdesáti letech. Zrada spojence je neomluvitelná," dodává ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek.

RED

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…