V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024

Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní si kolegové z Leteckého muzea Kbely „vzali do parády“ největší exponát v jejich areálu – letoun Tupolev Tu-104 (imatrikulace OK-LDA). Pokud zavítáte v následujících dnech do Kbel, pravděpodobně ještě uvidíte práce na tomto velkém letounu.

Po očistě řady menších letounů stojících na stojánkách Leteckého muzea Kbely přišla řada i na největší exponát, letoun Tupolev Tu-104 (OK-LDA). „Pravý motor Mikulin RD-3M byl odkrytován, očištěn tlakovou vodou, a po vyschnutí nakonzervován. Dále byly promazány všechny zámky a závěsy motorových krytů,“ popsal práce na velkém letadle pracovník Leteckého muzea Kbely Petr Ježek s tím, že s kolegy musí ještě vyčistit a zakonzervovat sací kanál a výstupní trysky motoru, což ještě několik dní zabere. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou možnosti vidět, jak se s historickým stroji pracuje, aby zůstaly zachovány v co nejlepším stavu pro budoucí generace. V dobách studené války měl tento letou v komunikaci NATO kódové označení „CAMEL“.

Zajímavé je, že Československé státní aerolinie se po sovětském Aeroflotu staly druhou společností na světě, která nasadila tento typ na pravidelné linky, a třetím dopravcem na světě, jenž do pravidelného provozu zařadil letadla poháněná proudovými motory. Tento typ byl využíván na trase Praha-Moskva.

Dopravní letoun TU—104 vznikl vývojem z bombardovacího stroje TU-16, ze kterého převzal řadu konstrukčních celků. Prototyp pilotovaný J. T. Alašejevem poprvé vzlétl 17. června 1955. Když se objevil v roce 1956 na pravidelných linkách Aeroflotu, významně zrychlil leteckou dopravu v SSSR. V roce 1957 získal TU-104 ve své třídě tři světové rekordy.

TECHNICKÉ ÚDAJE LETOUNU TU-104A:

  • Rozpětí                                                              34,54 m
  • Délka                                                                  38,85 m
  • Výška                                                                  11,9 m
  • Plocha křídel                                                   169,7 m2
  • Průměr trupu max.                                       3,5 m
  • Rozchod kol                                                    11,325 m
  • Rozvor kol                                                         14,113 m
  • Hmotnost prázdného letounu                 41.300 kg
  • Maximální hmotnost bez paliva            54.400 kg
  • Maximální vzletová hmotnost                 75.500 kg
  • Maximální přistávací hmotnost             64.000 kg
  • Objem palivových nádrží                          33.150 l
  • Délka rozjezdu                                                1.970 m
  • Délka dojezdu (bez brzdících padáků) 1.600 m
  • Cestovní rychlost                                          800–900 km/h
  • Maximální rychlost                                      995 km/h
  • Cestovní výška                                                   10–12 km
  • Maximální dolet                                            4.350 km
  • Dolet s max. obchodním zatížením     3.100 km
  • Tah motoru RD-3M (RD-3M-500)           93,4 kN
  • Tah motoru RD-3M pro případ tísně     103,2 kN

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…