Tankový den ve Vojenském technickém muzeu Lešany tuto sobotu 30. srpna přichystá návštěvníkům ojedinělý zážitek: poprvé se představí kompletně zrestaurovaný sovětský těžký tank z druhé světové války IS-122. Sedmdesát let poté, co tank opustil brány čeljabinské továrny, se předvede veřejnosti v plně pojízdném stavu.
Letošní, v pořadí již dvanáctý Tankový den ve Vojenském technickém muzeu Lešany, se ponese ve znamení připomínky 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii a také bojů na Dukle v druhé polovině roku 1944. Představení zrestaurovaného sovětského těžkého tanku IS-122, který se objevil na východní frontě v roce 1944, do této koncepce ideálně zapadá.
Dodnes dochovaný exemplář sovětského těžkého tanku IS-122 byl vyroben na přelomu let 1943 a 1944 a součástí sbírek Vojenského historického ústavu Praha se stal již v devadesátých letech 20. století. Tank byl v letech 1950-1990 umístěn na náměstí v Přelouči jako pomník, v době druhé světové války se účastnil mnoha bojů včetně Ostravské operace.
V nedávné době proběhla náročná renovace tohoto unikátního stroje, kterou provedl vojenský opravárenský závod VOP CZ v Novém Jičíně. Tank bude opět umístěn ve veřejně přístupných sbírkách Vojenského technického muzea v Lešanech, diváci Tankového dne ho ovšem budou moci spatřit přímo v akci, při ukázkách vztahujících se k bojům na Dukle v roce 1944 (podrobně o programu Tankového dne ZDE).
Historie tanku IS-122 (IS-2)
Po bitvě u Kurska, která proběhla v létě 1943, byla provedena analýza, která vedla sovětské velení k závěru, že ani stávající těžký tank IS-85 (IS-1) nebude se svým 85mm kanónem dostatečným protivníkem pro německé tanky typu Tiger a Panther. Bylo tedy rozhodnuto o vývoji nové varianty tanku IS se silnější výzbrojí. Konstruktéři se soustředili na kanóny ráží 100 a 122 mm.
Definitivní volba nakonec padla na kanón ráže 122 mm, který byl univerzálnější a jeho vývoj spěl rychleji ku zdárnému konci. Dokázal ničit nejen nepřátelské tanky, ale byl také velmi účinný proti opevnění a pěchotě. Ostatně kanón A-19 ráže 122 mm se proti německým tankům osvědčil i v již zmiňované Kurské bitvě.
V listopadu 1943 byl první exemplář nového tankového kanónu D-25 připraven pro zkušební střelby. Ty na zkušebním polygonu u Moskvy prokázaly jeho velmi dobré schopnosti. Při střelbě ze vzdálenosti 1500 metrů dokázal jeho granát snadno probít boční stěnu věže kořistního německého tanku Panther.
V prosinci 1943 byla v Čeljabinsku zahájena sériová výroba tanku označovaného IS-122. V březnu 1944 dostal tank nové označení IS-2. První sériové tanky IS-122 se od IS-1 lišily pouze kanónem a způsobem jeho uchycení v čelní stěně věže. Čelní stěna podvozkové vany byla silná 100 mm, zkosená deska nad ní měla 60 mm a čelní deska před řidičem 120 mm. Stěny věže byly silné 100 mm a její strop 30 mm. Osádka tanku byla čtyřčlenná, ve složení řidič, velitel, střelec a nabíječ.
V polovině roku 1944 vznikla nová varianta tanku IS-2 s jednodušším zkoseným čelním pancířem. Výroba probíhala do roku 1945, kdy uvolnila místo výrobě nového typu IS-3. Celkem bylo vyrobeno 3 385 těchto tanků, takže IS-2 byl v letech 2. světové války těžkým tankem vyrobeným v největším počtu exemplářů.
Historie tanku IS-122 ze sbírky VHÚ
Dne 7. května 1945 byla 1. československá samostatná tanková brigáda, vytvořená za 2. světové války v Sovětském svazu, vyslána po bojích o Ostravu na pomoc Praze. Spolu s ní vyrazila i 42. gardová těžká tanková brigáda sovětské armády, která se předtím rovněž podílela na osvobození Ostravy. Právě jejích osm těžkých tanků IS-2 bylo zapůjčeno 1. československé samostatné tankové brigádě bezprostředně před její slavnostní přehlídkou, která proběhla v Praze 17. května 1945. Následně se tyto tanky staly základem praporu těžkých tanků naší poválečné armády.
Jedním z těchto tanků byl i stroj nejstaršího provedení IS-122 se starší verzí podvozku i 122mm kanónu se šroubovým závěrem. Tloušťka spodní části čelního pancíře před řidičem, která dosahuje 60 mm, odkazuje na první vyrobené stroje tohoto typu. Zatímco v 2. světové válce absolvoval řadu bojů, včetně Ostravské operace, jeho poválečná kariéra byla poměrně krátká. Již v roce 1949 byl vyřazen ze služby a v květnu 1950 byl umístěn na pomník na bývalém náměstí Rudé armády (dnes Masarykovo náměstí) v Přelouči. Přesně po čtyřiceti letech byl v roce 1990 z podstavce sejmut a převezen do sbírky Vojenského historického ústavu.