Vladimír Chalupa - Rakušan u Tobruku

29. 07. 2024

V řadách československých zahraničních jednotek za 2. světové války bojovaly stovky našich krajanů z celého světa. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímali vídeňští Češi, kteří se po anšlusu v březnu 1938 stali občany třetí říše. Přestože sám Adolf Hitler prohlásil, že ve své armádě žádné Čechy nechce, praxe zavedená u bývalých rakouských občanů byla trochu jiná.

Vladimír Chalupa (1917–1982) jako příslušník čs. zahraniční armády na snímku z léta 1943.
FOTO: VHA Bratislava

Pokud branec u odvodu jasně nedeklaroval svoji českou národnost a neochotu nastoupit vojenskou prezenční službu, skončil v uniformě wehrmachtu. O možnosti vyhnout se tomuto nepříjemnému zážitku věděli jen nemnozí. Leckdo z těch, kdo se proti své vůli ocitli na frontě, přeběhl na stranu Spojenců a dobrovolně se hlásil do řad čs. zahraniční armády. Rakouské občany české národnosti bychom však našli již mezi prvními vojáky čs. zahraničního odboje.

Jedním z nich byl i Vladimír Chalupa. Narodil se 16. července 1917 ve Veselí nad Moravou, kde také vyrůstal. Po vychození obecné a měšťanské školy se vyučil elektrotechnikem. V létě 1939 odešel se svým kamarádem Karlem Štolbou přes Slovensko do Polska a 20. srpna 1939 byli prezentováni v Československé vojenské skupině zahraniční v táboře v Malých Bronovicích u Krakova.

Po vypuknutí války se Chalupa symbolicky zúčastnil bojového zasazení čs. jednotky v obranných bojích a následně se, tak jako většina jeho spolubojovníků, dostal po napadení Polska Sovětským svazem do zajetí Rudé armády. Ze „země dělníků a rolníků“ se mu podařilo odjet teprve 13. dubna 1941 a v polovině května se dostal k čs. jednotkám na Středním východě. Jako voják 3. roty Čs. pěšího praporu 11 – Východního pod velením pplk. Karla Klapálka se zúčastnil bojů v Sýrii a následně pak obrany severolibyjského přístavu Tobruk. Československý prapor dorazil do města 21. října 1941 a byl začleněn do svazku Polské samostatné brigády „Karpatských střelců“. Na frontě projevil Chalupa neobvyklou odvahu – ze všech čs. vojáků se zúčastnil největšího počtu průzkumných hlídek v „území nikoho“ a během bojových střetů s nepřítelem byl dvakrát zraněn. Vysloužil si za to Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem a stal se také jedním z pouhých deseti čs. vojáků, jimž byl za Tobruk udělen polský Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych).

V létě 1943 odjel s hlavním kontingentem čs. jednotek ze Středního východu do Velké Británie a po invazi se v době od října 1944 do května 1945 v řadách Československé samostatné obrněné brigády účastnil bojů u severofrancouzského Dunkerque. Za tyto boje byl vyznamenán mimo jiné Čs. válečným křížem 1939. Po skončení války se vrátil do osvobozené vlasti. V prosinci 1945 odešel do civilu a usadil se ve Velké Hleďsebi v západních Čechách. Zemřel v roce 1982.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 17. července 2020.

Aktuálně



Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…