Výročí vytvoření 1. československé divize v roce 1940

Dne 15. ledna 1940 byla z dosavadních československých jednotek ve Francii vytvořena 1. čs. divize, čímž v podstatě organizace naší zahraniční armády na západní frontě v letech 2. světové války dosáhla svého vrcholu. Historie našich jednotek ve Francii se začala psát ještě před vypuknutím války a uzavřela se až spolu s tragickou porážkou Francie v červnu 1940.

Již během května až srpna 1939 bylo z Polska do Francie odesláno více než dvanáct set československých vojáků. Naprostá většina z nich podepsala závazek ke službě v Cizinecké legii, protože v dobách míru nemohli být přijati do svazku pravidelné francouzské armády. Něco okolo šesti set z nich bylo ještě před zahájením války odesláno k jednotkám Cizinecké legie a koloniální armády, ponejvíce ve francouzské severní Africe (především v Alžíru, kde se nacházelo „hlavní město“ legie – Sidi-bel-Abbés).

Ihned v den vstupu Francie a Velké Británie do války, 3. září 1939, odeslal Edvard Beneš britskému ministerskému předsedovi Chamberlainovi telegram, v němž konstatoval, že Čechoslováci bojují na straně Spojenců proti Hitlerovi. Již od 2. srpna 1939 v Paříži fungovala Československá vojenská kancelář, v jejímž čele stanul div.gen. Sergěj Ingr, a která se po uznání Čs. národního výboru stala zárodkem jeho vojenské správy.

Na počátku září 1939 byl pro výcvik budoucích čs. jednotek francouzskou vojenskou správou vybrán tábor v jihofrancouzském městě Agde, kam 26. září 1939 dorazili čs. vojáci uvolnění z Cizinecké legie a koloniální armády. Ještě před uzavřením oficiální čs.-francouzské vojenské dohody zde vznikly první dva pěší prapory čs. armády, a sice 1. čs. náhradní prapor (28. září) a 1. čs. pěší prapor (29. září).

Dne 2. října 1939 byla uzavřena dohoda o obnovení čs. branné moci na půdě Francie. Během podzimu proudily do Agde stovky dalších dobrovolníků – již počátkem října dorazila „Bronowická“ skupina Čs. legionu z Polska, v polovině listopadu přijel velký transport dobrovolníků z Palestiny, přicházeli také vlastenecky motivovaní vystěhovalci z kontinentální Francie, první uprchlíci z obsazené vlasti, kterým se podařilo do zahraničí odejít tzv. balkánskou cestou (přes Slovensko na francouzský konzulát v Budapešti a dále přes Jugoslávii, Řecko a Turecko do libanonského Bejrútu a odtud lodí do Marseille). Pěší prapor byl k 28. říjnu 1939 reorganizován na pěší pluk 1 a v polovině listopadu vznikl i pěší pluk 2. Zároveň byly položeny základy dalších jednotek. Koncem roku 1939 v čs. jednotkách ve Francii sloužilo 3 293 vojáků.

Dne 17. listopadu 1939 byl francouzskou vládou uznán Československý národní výbor v Paříži jako jediný reprezentant čs. exilu a zárodek budoucí exilové vlády. Ještě téhož dne národní výbor vyhlásil mobilizaci čs. občanů. Na přelomu let 1939/1940 byly ze stávajících útvarů v Agde vytvořeny výcvikové skupiny. Důvodem této reorganizace byl očekávaný příliv mobilizovaných záložníků. Ti byli povoláváni k čs. jednotkám po Novém roce 1940. Službu jich celkem nastoupilo 8 169. Na přelomu let 1939/1940 do čs. armády také vstoupily přes čtyři stovky bývalých příslušníků mezinárodních brigád španělské republikánské armády. Šlo především o stoupence komunistické strany. V obou případech se však jednalo o problematické rozhodnutí. Značná část z nich totiž nebyla ideově spjata s myšlenkami československého zahraničního odboje tolik, jako dobrovolníci z domova, a poválečná obnova samostatného státi jim byla v lepším případě lhostejná, pokud ji přímo neodmítali.

Právě díky jejich příchodu však mohlo být počátkem ledna 1940 rozhodnuto o postavení divize, realizovaném o několik dní později (viz výše). Ta byla složena z velitelství, tří pěších pluků, dělostřeleckého pluku a dalších divizních jednotek. Kromě Agde byla rozmístěna na dalších 11 místech. Materiální zabezpečení čs. vojáků bylo velmi skromné a postupné vyzbrojování a vystrojování čs. jednotek bylo poznamenáno řadou nedostatků. Koncem května 1940 sloužilo v divizi více než 12 tisíc vojáků.

Bylo však více než zřejmé, že divize nebude moci být, vzhledem k nepřipravenosti některých jednotek, do bojů zasazena jako celek. Proto bylo rozhodnuto vyslat na frontu dva pěší pluky a některé další útvary (telegrafní, radiotelegrafní, ženijní a protitankové). Ty se mezi 6. a 11. červnem 1940 přesunuly do přifrontového pásma, kde byly zařazeny do vyšších útvarů francouzské armády.

Jako první se do kontaktu s nepřítelem dostal 13. června pěší pluk 2. V té době však již byla situace Francie téměř beznadějná. Čs. vojáci se sice úspěšně zapojili do obranných bojů na řekách Marna a Loira, avšak již 19. června byl vydán rozkaz k odpoutání se od nepřítele a ústupu, jehož cílem bylo Agde. Začal dramatický zápas o záchranu československých vojáků, které na cestě zastihla zpráva o uzavření příměří mezi Francií a Německem.

Díky vstřícnosti britských představitelů se podařilo do jižní Francie vyslat lodě, které do 27. června 1940 odvezly většinu čs. vojáků, přejících si pokračovat v boji proti Německu. Jednalo se přibližně o 4 800 mužů. Divize byla v polovině srpna 1940, již na půdě Britských ostrovů, reorganizována na 1. čs. smíšenou brigádu

Jiří Plachý