Vyšlo letošní třetí číslo čtvrtletníku Historie a vojenství

Od bitvy u Lipan až po odchod sovětských vojsk z Československa po roce 1990. Takové časové rozpětí obsahuje nové vydání čtvrtletníku Historie a vojenství, které se do prodeje dostalo před několika dny. Historie a vojenství 3/2018 se zároveň věnuje problematice posledního roku Velké války - 1918, ale přináší také články mapující některé události z období druhé světové války.

Hned na úvod čtvrtletníku Historie a vojenství 3/2018 si může čtenář přečíst materiál Prokopa Tomka nazvaný Úřad zmocněnce vlády ČSSR pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR 1968-1990. Autor se zde věnuje platformě, na které se v daném období projednávaly některé otázky spojené s přítomností sovětských vojáků a civilních občanů na našem území. Těch bylo dohromady přes 120 000.

Tomek nejprve porovnává podmínky pobytu sovětských vojsk v ČSSR s podmínkami v jiných evropských zemích po válce: Německo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko. Dále popisuje vznik úřadu zmocněnce a samozřejmě detailně rozebírá osobnosti, které tento úřad zastávaly – prvním a velmi aktivním byl generálporučík Martin Korbel’a, posledním generálmajor Rudolf Ducháček, který také spolupracoval na odchodu sovětských vojsk v letech 1990-1991. Autor článku popisuje i strukturu sovětských vojsk na našem území a jejich úkoly.

Pozornost je rovněž věnována fungování samotného úřadu, který během normalizace řešil například otázky dopravních nehod způsobených sovětskými vojáky, stížnosti čs. občanů na chování vojáků, ale také záležitosti s odškodněním, pokud vznikla československé straně nějaká škoda. Řešily se i požadavky na prostor a stavby, o které měli Sověti zájem.

Na závěr celého rozsáhlého materiálu (téměř třicet stran v časopise) je symbolicky zveřejněna také fotografie z 25. června 1991 z nádvoří Pražského hradu, na níž jsou zachyceni velitel sovětských vojsk, generál Eduard Vorobjov, generál Rudolf Ducháček, velvyslanec SSSR v Československu Boris Pankin a Michael Kocáb, předseda parlamentní komise dohlížející na odchod vojsk.

Druhým klíčovým materiálem je článek Středověké bojiště u Lipan ve světle poznatků historických disciplín a probíhajícího archeologického výzkumu. Jeho autory jsou Jan Biederman, Petr Čornej, Lenka Militká a Zdeněk Šámal. Článek prezentuje dosavadní výsledky terénního průzkumu bojiště, přičemž vychází z projektu, který započal v roce 2016 a jehož snahou je přesně lokalizovat prostor známé bitvy, které se zde odehrála 30. Května 1434.

Autoři zde například zmiňují, že nástup detektorové revoluce v 90. letech 20. století a vývoj postoje české archeologické obce ovlivnil i postupy při výzkumech lokalit významných bojišť. Autoři dále podrobně rozebírají otázku přesné lokace bitvy ve vztahu ke kvantitě možných nálezů kovových předmětů (výzbroj, výstroj atd.), jsou zde i fotografie, dokumentující archeologickou terénní prospekci bojiště a také předměty, které zde byly nalezeny. Je zde i mapa dobře ilustrující plochy terénní prospekce.

Michal Plavec je autorem článku Letiště Olomouc, který popisuje problematiku rakousko-uherské letecké pošty ve vztahu k Zemím koruny české v posledním roce světové války. Jiří Plachý z VHÚ se pak vrací do období druhé světové války, když svůj materiál nazval K činnosti slovenských separatistů mezi vojáky Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii v letech 1943-1944.

Vzpomínka na službu a vítězství ve Velké válce je článek Jan Biedermana, kurátora sbírky faleristiky VHÚ, ve kterém popisuje československé pamětní plukovní medaile z muzejní sbírky Vojenského historického ústavu Praha. Celkem je zde také fotograficky zachyceno více než dvacet medailí (oboustranně). Biedermanův kolega Petr Bjaček pak druhým dílem uzavírá svůj příspěvek Tabák a kuřácké potřeby v zákopech světové války, jehož první část vyšla v HaV 2/2018. Svůj text uvozuje příznačnou větou: „První světová válka je všeobecně považována za okamžik definitivního vítězství cigarety nad dýmkou.“ Již před válkou ostatně představoval podíl cigaret na tabákovém trhu ve Velké Británii 38%, v Rakousku-Uhersku měl naopak dýmkový tabák v roce 1913 podíl 67,4% a cigarety jen 15,5%.

Jan Sýkora, kurátor VHÚ a Leteckého muzea Kbely, je autorem příspěvku Systém bezpilotních vrtulníku SR 20, Jakub a Vít Königové pak popisují restaurování čs. vesmírné družice Magion I. Michal Burian se věnuje výstavě Doteky státnosti, která je největším výstavním počinem VHÚ v roce 2018.

Závěr třetího čísla čtvrtletníku Historie a vojenství je věnován kratším materiálům připomínajícím zajímavé výstavy z oblasti militarií, významná výročí, ale také úmrtí některých představitelů naší vojenské minulosti. Představeny jsou i některé nové knižní publikace s vojenskou tematikou.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2018 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.