Výstava 100 let raket na Vítězném náměstí

Výstava 100 let raket na Vítězném náměstí

07. 09. 2017

Před budovou Generálního štábu Armády České republiky byla v minulých dnech zpřístupněna nová výstava, kterou vytvořili pracovníci Vojenského historického ústavu Praha. Nese název 100 let raket a je ohlédnutím za vývojem raketové techniky a raketového vojska – včetně československé a české armády - v uplynulém století. Jejími autory jsou Ivo Pejčoch a Prokop Tomek.

 

Výstava 100 let raket je tvořena dvěma desítkami panelů, které v jednotlivých tematických blocích mapují raketovou techniku. Výstava také navazuje na loňskou expozici věnovanou stému výročí prvního bojového nasazení tanků.

Vernisáže se zúčastnil i náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Josef Bečvář, který při této příležitosti zmínil:

„Je potěšitelné, že k první generaci vědců a techniků, vyvíjejících raketovou techniku, patřil i český rodák Ludvík Očenášek. Není obecně příliš známo, že českoslovenští vojáci nasadili rakety v boji poprvé již během obléhání pevnosti Dunkerque v roce 1944, kdy byly pomyslně položeny základy našich poválečných raketových sil. Po osvobození se v Československu rozeběhl rozsáhlý vývoj vlastních raketových zbraní, který však až na výjimky nemohla završit sériová výroba. V rámci Varšavské smlouvy pak přejala Československá armáda jednotnou raketovou výzbroj i taktiku nasazení, což platilo až do pádu totalitního režimu.“

Na počátku minulého století byly položeny základní teoretické principy, jež vytvořily základ pro další vývoj raketové techniky. Jestliže její nasazení bylo v letech první světové války ojedinělé, teoretické práce a aplikovaný výzkum v meziválečném období umožnily v druhé světové válce již nasadit raketové zbraně v širokém měřítku. Charakteristickou kulisu velkých ofenziv Rudé armády tvořily známé kaťuše, salvové raketomety BM-13, německá říše nasadila k útokům na Londýn obávané V-2. K ničení pozemních cílů, válečných lodí i ve vzdušných soubojích byly použity neřízené letecké rakety. Účinný prostředek k ničení obrněné techniky tvořily ruční protitankové zbraně.

Poválečný vývoj se opíral o kořistní materiál německého původu, mocným impulsem pro rozvoj raketové techniky se stala studená válka. Na dalších panelech se návštěvník výstavy může seznámit s vývojem jednotlivých kategorií raketových zbraní. Některými pro jejich extrémní finanční, technickou a technologickou náročnost disponovaly jen velmoci (mezikontinentální balistické rakety), pouze bohaté státy mohly vyvíjet operačně taktické rakety. Ty se však dostávaly do výzbroje armád spojenců či zemí třetího světa, avšak výhradně s konvenčními bojovými hlavicemi.

Autoři výstavy též zmiňují použití raket v novodobých konfliktech a smlouvy o omezení nosičů jaderných zbraní i raketovou výzbroj Střední skupiny sovětských vojsk v Československu.

Velká pozornost je věnována vývoji čs. raketové techniky a zavádění těchto zbraní do výzbroje ČSLA a AČR. Po osvobození čs. armáda i konstrukční kanceláře rychle zareagovaly na zkušenosti z druhé světové války. S ohledem na potřeby obrany státu se výzkumné práce zaměřily na protiletadlové a dělostřelecké zbraně. Zejména z ekonomických důvodů však ve většině případů zůstaly ve fázi studií či prototypů. Stejný osud postihl i protitankové řízené střely Volant, jejichž vývoj byl definitivně ukončen v roce 1960, i pokročilejší typ Motýl.

Pro potřeby ČSLA se pak nakupovaly PTŘS sovětské provenience, jako první Šmel a poté známá Maljutka odpalovaná jak z přenosného vypouštěcího zařízení, tak z obrněných transportérů, především BRDM a BVP-1. Později byly zaváděny dokonalejší střely s poloautomatickým naváděním, a to přenosné Fagot a Konkurz, jež tvoří součást výzbroje BVP-2. Naopak značných úspěchů dosáhli naši konstruktéři při vývoji raketometů.

Boje na frontách druhé světové války i válka v Koreji prokázaly údernou sílu taktického letectva a jeho schopnost eliminovat uskupení pozemních vojsk. Při jejich obraně prostředky moderního boje, tedy rakety, postupně nahradily hlavňové dělostřelectvo, ve vojskové protiletecké obraně zůstaly jen kanony menších ráží určené k boji s nízkoletícími síly na menší vzdálenost. Raketová technika byla nasazena i při obraně velkých měst a velitelských uzlů.

Jako první raketa s dlouhým doletem byla v ČSLA zařazena na přelomu 50. a 60 let sovětská S-75 Dvina. Na počátku 60. let začal SSSR dodávat čs. armádě taktické rakety (Luna, později Točka) i operačně taktické rakety (R-11M, později R-17 a od poloviny 80. let komplety OTR-23 Oka).

Autoři na pravou míru uvádějí i mýty o údajném rozmístění SS-20 a pozemních sil k odpálení balistických raket na našem území. Návštěvníky jistě zaujmou sil četné a mnohdy unikátní fotografie.

 

 

 

 

 

Aktuálně



Videopozvánka: Výstava v Jeruzalémské synagoze v Praze připomíná osudy židovských hrdinů druhého odboje

Videopozvánka: Výstava v Jeruzalémské synagoze v Praze připomíná osudy židovských hrdinů druhého odboje

14. 05. 2025
V Jeruzalémské synagoze v Praze je nově k vidění společná výstava Židovské obce v Praze…
Zúčastněte se konference "Nové pohledy na rok 1945". V Armádním muzeu Žižkov bude od 20. května

Zúčastněte se konference "Nové pohledy na rok 1945". V Armádním muzeu Žižkov bude od 20. května

13. 05. 2025
Ve dnech 20.–21. května 2025 se v atriu Armádního muzea Žižkov v…
Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…