Výstava 100 let spojovacího vojska

Výstava 100 let spojovacího vojska

03. 11. 2017

Vojenský historický ústav Praha připravil další z řady výstav před budovou Generálního štábu Armády České republiky, v Praze 6 na Vítězném náměstí. Tentokrát jde o výstavu věnovanou stému výročí existence spojovacího vojska. To se konstituovalo již v říjnu 1917 v rámci československých legií.

 

Výstava 100 let spojovacího vojska představuje ve dvou desítkách panelů textově i fotograficky bohatý „příběh“ spojovacího vojska, které vždy bylo a dodnes zůstává dodnes nedílnou součástí našich ozbrojených sil. Jak říká známý aforismus: Bez spojení není velení…

Autory expozice jsou plukovník Michal Burian z Vojenského historického ústavu Praha a Vlastislav Vaněk. Druhý jmenovaný je rovněž editorem publikace Historie spojovacího vojska 2007 – 2017, kterou vydal Vojenský historický ústav Praha. Kniha byla v rámci vernisáže výstavy slavnostně prezentována a pokřtěna.

Výstavu zahájil náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Josef Bečvář. Ve svém úvodním projevu mimo jiné řekl:

„Po celých uplynulých sto let byli spojaři právem hrdi na svou odbornost. Bylo tomu tak v dobách, kdy spojení za válek i míru zprostředkovávaly telefonní kabely či krátké vlny, a je tomu tak i dnes v době bouřlivě se rozvíjejících IT technologií.

Tato výstava připomíná, jak významnou roli v naší armádě spojaři vždy zastávali, i to, že mnozí z nich obětovali naší zemi i to nejcennější, své životy. Ukazuje také, že jedna z vlastností, kterou na nás naši spojenci vždy velmi oceňovali, tedy schopnost improvizace, je spojařům velmi blízká. Díky ní byli například v srpnu 1968 schopni nahradit vysílání Československého rozhlasu a zprostředkovávat veřejnosti jediné pravdivé informace.

Spojaři mohou být právem hrdi na svou stoletou historii i na to, že vždy představovali a přestavují významnou součást naší armády.“

 

Historie spojovacího vojska našich armád se začala psát přesně před sto lety, v říjnu 1917. Tehdy se součástí československých legií stala i Československá telegrafní rota. Byla zřízena jako součást Československého armádního sboru rozkazem náčelníka štábu nejvyššího velitele ruských vojsk na Ukrajině. Byl tak položen základ budoucího rozvoje československého telegrafního a spojovacího vojska.

Význam spojení ocenili záhy všichni českoslovenští vojáci. Telegrafní rota přijímala a odesílala desetitisíce zpráv a zabezpečovala spojení podél celé Transsibiřské magistrály obsazené československým vojskem. Ve stejné době zabezpečovali spojaři v Praze první spojení nového státu se světem. Urychleně vybudovali rádiovou stanici na Petříně a již 10. prosince 1918 navázali pravidelné spojení s francouzskou stanicí umístěnou na Eiffelově věži.

Dnes je již těžké si představit, že tato stanice v následujících letech představovala jediné rychlé spojení Československa s evropskými státy.

Od roku 1917 absolvovalo spojovací vojsko dlouhou cestu. Prošlo řadou změn podmíněných především vývojem operačního umění a technologií. V jednotlivých  etapách svého historického vývoje se se všemi těmito změnami úspěšně vyrovnalo a svou činností vytvářelo podmínky velitelům a štábům velet podřízeným jednotkám. Výrazně se tak podílelo na plnění cílů a úkolů naší armády.

 

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…