Také v tomto roce věnuje Vojenský historický ústav Praha značnou pozornost událostem první světové války. Výstava věnovaná druhému válečnému roku 1915, jejíž vernisáž se konala v úterý 10. března, otevřela tradiční cyklus výstav před budovou Generálního štábu v Praze 6 Dejvicích.
Výstava před budovou Generálního štábu je umístěna dvou desítkách panelů, které textovou i obrazovou formou provádějí návštěvníka po bojích a událostech válečného roku 1915. Autorem výstavy je historik VHÚ Mgr. Tomáš Kykal, výstavu zahájil náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Petr Pavel.
Jaký byl rok 1915? S koncem roku 1914 se rozplynuly naděje, že miliony mužů stráví Vánoce se svými rodinami. Nevyplnily se předpovědi vojenských teoretiků o jediné klíčové bitvě, která rozhodne válku, i o brzkém vyčerpání ekonomik válčících zemí. Navzdory obrovským ztrátám na životech a materiálu válka pokračovala nezmenšenou intenzitou.
Výstava představuje zasvěceným, poutavým způsobem prostřednictvím dobových dokumentů, fotografií, pohlednic, karikatur apod. vývoj na jednotlivých válčištích. Značná pozornost je věnována frontám, na nichž bojovala rakousko-uherská vojska. Zejména na východní frontě se na přelomu let 1914–1915 rakousko-uherské jednotky ocitly v nepříznivé situaci, které se armádní velení rozhodlo čelit riskantní zimní ofenzívou. Útoky se však rychle vyčerpaly a uvázly za hlubokého mrazu a sněhových bouří na ruské obraně zachycené v členitém zasněženém terénu. Pád pevnosti Přemyšl a nezdar ve velikonoční bitvě pak přiblížily rakousko-uherské soustátí porážce. Ruská vojska si navíc vytvořila ideální východiště pro další ofenzívu.
Situaci zvrátila až průlomová operace v úseku Gorlice – Tarnów, která vrhla nepřítele desítky kilometrů zpět, vedla k osvobození téměř celé Haliče a k postupu do Ruského Polska.
Strategickým úspěchem skončila také říjnová ofenzíva proti Srbsku, která vedla k obsazení jeho území a vyřazení protivníka z války.
Autor výstavy Tomáš Kykal dále charakterizuje průběh bojů na západní frontě, která velmi záhy ustrnula na mrtvém bodě, a po celý rok zde probíhaly vyčerpávající a nerozhodné boje, jež kromě ohromných ztrát na životech nepřinesly žárný zvrat.
V průběhu let 1914 a 1915 se též změnily válčící koalice. Za slib územních zisků zradila Itálie své bývalé spojence a vstoupila do války na straně Dohody. Bulharsko přivedly nevyřízené účty z balkánských válek a vidina snadné kořisti do tábora Ústředních mocností, kam v listopadu předcházejícího roku zamířilo i Turecko. Přes dílčí úspěchy se v podstatě patovou situaci na všech frontách pokoušely válčící státy rozhodnout nasazením dokonalejších zbraní, změnou bojové taktiky, ale i staletími prověřenými metodami pevnostního válečnictví - budováním podkopů a protipodkopů.
Prohlubující se válečný režim a narůstající vliv Německa v monarchii znamenal výraznou hrozbu pro další existenci českého národa. V roce 1915 získávala česká, resp. československá rezistence zřetelnější kontury, založení nových tiskovin výrazně upevnilo její propagační zázemí. Vedle počátků vojenské složky odboje (Rota Nazdar, Česká družina) je zmíněna i činnost Tajného výboru Maffie a představen jeho program a vedoucí představitelé.
Výstava prostřednictvím unikátních materiálů zpracovaných v nápadité grafické formě přináší bohatý obrazový materiál o životě vojáků v zákopech zejména během první válečné zimy, přibližuje strastiplný ústup srbské armády, jež si vyžádal desetitisíce mrtvých, zásobovací potíže, nedostatek výstroje i stále tíživější situací v zázemí.
Vojenský historický ústav Praha v rámci výstav před Generálním štábem připravuje také na duben výstavu Století moderní chemické války a výstavu věnovanou 70. výročí Květnového povstání českého lidu, jež bude k vidění v květnu.
RED