Výstava představuje velkého panovníka i jako člověka

Výstava představuje velkého panovníka i jako člověka

17. 05. 2016

Před budovou Generálního štábu Armády České republiky byla tento týden zahájena výstava nazvaná Karel IV. – člověk a panovník, a to při příležitosti letošního 700. výročí narození tohoto nejznámějšího českého krále. Výstavu připravil Jan Biederman z Vojenského historického ústavu Praha. Zahájení se zúčastnil náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Ing. Josef Bečvář.

 

Výstava představuje na 22 panelech klíčové životní milníky Karla IV., a to jak z pohledu politického, diplomatického, vojenského, tak i osobního. Jednotlivé panely jsou textově velmi hutně zpracované, zároveň nabízejí kolemjdoucím atraktivní obrazový doprovod. Slavnostní vernisáže se účastnilo i početné pole žáků z několika škol z Prahy 6.

Náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Ing. Josef Bečvář, ve svém projevu při vernisáži výstavy mimo jiné zmínil:

„Životní dráhu státníka započal Karel IV. v pouhých 16 letech, kdy vstoupil mezi politické elity své doby, a neopustil ji až do okamžiku, kdy ho vladařských povinností ve věku 62 zbavila smrt. Za dobu 46 let své politické aktivity a posléze samostatného panování vykonal mnohé, z hlediska evropských dějin jako římský král a posléze i římský císař především obnovil majestát Svaté říše římské jako universalistické myšlenky a zároveň jako státního útvaru. Pro nás je však důležité zejména to, že v rámci této říše jasně vymezil existenci a svébytnost českého království stejně jako úlohu českého krále, který byl jedním z kurfiřtů – volitelů krále římského.

Byl to právě Karel IV., kdo skutečně pevně konsolidoval podobu nezávislého českého státu, jemuž vtiskl podobu v pojmenování Koruna česká a jehož symbolem se stala Karlem vytvořená koruna sv. Václava, jejíž kráse se můžeme obdivovat dodnes. Třebaže se hranice zemí Koruny české v průběhu staletí změnily, jádro těchto zemí přetrvalo stejně jako myšlenka samostatného českého státu. Obé pak došlo znovuzrození po první světové válce roku 1918 v podobě samostatné Československé republiky, jejíž dědictví a tedy i dědictví Karla IV. v současnosti sdílí Česká republika.“

Na slova náčelníka Generálního štábu navázal i autor výstavy, Jan Biederman z Vojenského historického ústavu Praha:

„Osobnost Karla IV. nás nepřestává udivovat ani po uplynutí sedmi staletí. Badatelé z oborů historických věd, historie, archeologie a dějin umění napsali již mnoho prací ve vztahu ke Karlově osobnosti, k tomu jakou stopu po sobě zanechal nejen v politických, ale i v kulturních dějinách našeho státu i střední Evropy jako širšího regionu. Navzdory tomu, kolik toho dnes víme o Karlově osobním životě, o jeho vlivu v oblasti politiky a kultury 14. století, jej vnímáme stále především jen jako onoho nedostižného středověkého státníka na vrcholu moci, jak nám jej zvěčnily deskové a nástěnné malby z doby Karlova panování. Karel IV. se však nutně musel k této pozici nějak propracovat, musel od mládí získávat zkušenosti a zažíval vítězství stejně jako porážky. Doba, v níž žil, na něj kladla rovněž stejné nároky jako na kteréhokoliv jiného šlechtice - tedy ovládnutí zbraní a válečného umění.

Obecně přijímaný obraz Karla IV. jako osvíceného panovníka dává snadno zapomenout, že tento potomek Přemyslovců a Lucemburků byl během svého života nucen vícekrát sáhnout po zbraních a své nároky uhájit také vojenskou silou. Rovněž se zapomíná na to, že i tak velký panovník měl osobní rodinný život a že byl také obyčejným člověkem.

Zejména z těchto důvodů jsme pro výstavu zvolili podtitul „člověk a panovník“, abychom se pokusili zdůraznit osobnost Karla IV. ve všech známých aspektech natolik, nakolik nám to skromné podmínky této panelové výstavy umožňují.“

 

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…