Jedním z míst, kde se formovaly v roce 1918 jednotky československých dobrovolníků v Itálii, a o něco později čs. domobranecké prapory z bývalých zajatců, bylo i městečko ve střední Itálii, Foligno. Vývěsní štít Československého doplňovacího velitelství, které zde sídlilo, je dodnes připomínkou vzniku našich jednotek v Itálii v letech 1918–1919.
V Itálii se, i díky složitější situaci ve srovnání s Francií a Ruskem, zformovaly československé legie až na jaře 1918, kdy po dlouhých jednáních vznikla československá divize, složená z 31., 32., 33. a 34. střeleckého pluku. Později k nim přibyly další, aby ke konci roku daly vzniknout armádnímu sboru. Pluky byly vytvořeny kromě dalších míst také ve Folignu, kde sídlilo velitelství divize, ale také doplňovací velitelství a sklady.
Po 28. říjnu 1918 a ukončení bojů na italské půdě, skončilo také formování čs. legií, jež se záhy začaly vracet domů. V Itálii však zůstal obrovský počet bývalých rakousko-uherských zajatců hlásících se k nově vzniklému Československu. Proto zde začal probíhat nábor do Československých domobraneckých praporů, jejichž výcvik a posléze návrat do vlasti skončil až v lednu 1920, přičemž některé z těchto praporů se však stačily ještě zapojit do bojů na Slovensku. Foligno bylo jedno ze čtyř míst (jako Gallarate, Avezzano a Fonte d´Amore), kde probíhal nábor do jednotek.
Štít byl zavěšen na budově čs. doplňovacího velitelství ve Folignu v době od června 1918 do července 1919. Jde o malbu na několik plechových dílů, které jsou přišroubovány na dřevěnou konstrukci. Jsou na něm vypodobněny znaky zemí Československa (vyjma Podkarpatské Rusi) a nápis Deposito Czeco=slovaco nahoře a dole Doplňovací velitelství Česko=Slovácké. Na jeho vzniku se podíleli dva autoři. Znaky maloval v červnu 1918 čs. dobrovolník V. Urban a v září 1918 byl štít přemalován akademickým malířem Františkem Xaverem Diblíkem (1887–1955), také čs. dobrovolníkem. Štít byl převeden do sbírky Památníku Odboje v roce 1920 v rámci resortu ministerstva obrany. V loňském roce byl náročně restaurován a nyní je vystaven v Jízdárně Pražského hradu na výstavě Doteky čs. státnosti.
Zdeněk Polčák