Součástí podsbírky palné zbraně do roku 1870 Vojenského historického ústavu Praha je početná kolekce armádních pušek z produkce manufaktury Duchcov. Tyto zbraně mají křesadlové zámky dvou rozdílných podob – starší, mohutnější, s oblými tvary vnějších součástí a modernější s plochou zámkovou deskou i kohoutem, vše v kvalitnějším provedení.
Restaurovanou pušku lze datovat do období 1700–1722. Její celková délka činí 1 209 mm, délka hlavně včetně výběžku dnového šroubu je 880 mm a hlaveň má ráži 17 mm. Buková pažba s lícnicí má v hlavišti mohutnější zaoblené proporce. V zádlabu hlavně byla již dříve upravena a vytmelena klihovým tmelem. Zakončení předpažbí má zapuštěnou výztuhu ze železného pásku se zahnutím dovnitř zádlabu. Pásek byl zřejmě vyroben dodatečně při úpravě délky pušky, protože s ostatní mosaznou garniturou nekoresponduje. Celková délka zbraně neodpovídá příslušným zavedeným modelům, ve srovnání s nimi je cca o 258 mm kratší.
Přední poutko na řemen je našroubováno v předpažbí, zadní, které bylo provlečeno do tulejky výběžku lučíku, chybí. Plochou, částečně vytvarovanou botku k pažbě připevňují tři oblé hřeby. Ty svým tvarem a provedením připomínají hřebíky pro přichycení čalounění nábytku, což je u zbraně neobvyklé.
Hlaveň je v zadní části hraněná s profilovaným středovým prstencem. Mosazná muška byla připájena cínem. Signatura hlavně je vyražena u dnového šroubu a má podobu obdélníku s velkými písmeny GVW.
Francouzský křesadlový zámek s délkou zámkové desky 175 mm má většinu součástí oblého tvaru. Na výběžku desky je vyraženo velké písmeno D, položené na bok, a pod pánvičkou obdélníková signatura s písmeny DVX. Vnitřní součásti mechanismu byly zpracovány velmi kvalitně. Na vnitřku desky a na palečníku kohoutu je vyraženo číslo XIII, na pažbě uvnitř zádlabu zámku se nachází číslo XII.
Nejvíce byly korozními produkty pokryty povrch zámku, hlaveň v hraněné části a pásek zakončení předpažbí. V pánvičce, na spodní části krytu ocílky a okolo zátravky na ploše boku hlavně byla narostlá krusta spalin s korozí, což působilo dojmem, že ze zbraně někdo vystřelil a poté ji dostatečně nevyčistil.
Po restaurátorské, fotografické i písemné dokumentaci byla celá zbraň rozebrána na jednotlivé součásti. Garnituru z mosazi nebylo nutné nějak zvlášť čistit, protože na jejím povrchu je velmi dobře zachovalá původní patina. Naopak železné součásti zámku musely celkově projít odrezovacím procesem. Na částech napadených korozí v kombinaci s krustou prachových spalin proběhlo odrezení dvakrát. Zasažené partie jsou však částečně trvale narušeny jamkovou korozí do hloubky materiálu. Dále byl povrch přeleštěn do polomatna a nakonec, a to pouze dvakrát, stabilizován tanátováním. Tím získalo zabarvení kovu tmavší odstín.
Zrekonstruován byl nabiják z adekvátní bukové kulatiny, aby přesně zapadal do původního vybrání v předpažbí. Na kovové zakončení nabijáku byl použit materiál se zkorodovaným povrchem, korespondující s páskem předpažbí.
Nakonec veškeré nové dřevěné doplňky a součásti prošly třikrát procesem zabroušení povrchu. Po domoření na něj byla nanesena polomatná šelaková politura.
Po celkové kompletaci a zakonzervování bude zbraň uložena v centrálním depozitáři VHÚ Praha v areálu Vojenského technického muzea Lešany.
_ _ _
Staňte se předplatitelem časopisu Historie a vojenství, kde vychází tyto články. Je to jediné české specializované vědecké a recenzované periodikum z oblasti vojenské historie.
Vychází 4x ročně. Roční předplatné stojí 370 Kč. Jak na ně se dozvíte na tomto odkazu
Můžete také odebírat náš newsletter, z nějž se dozvíte aktuální informace o dění ve Vojenském historickém ústavu Praha a jeho expozicích.
Přihlaste se vyplněním e-mailu na tomto odkazu