Zprávy o raněných a nemocných rakousko-uherských vojácích – zapojte se do databázového zpracování cenného pramene z první světové války 

Před více než dvěma lety jsme hledali dobrovolníky ochotné pomoci s převodem tištěných c. a k. seznamů ztrát do databáze. Ambiciózní projekt německého Spolku pro počítačovou genealogii (Verein für Computergenealogie e.V. – CompGen) tehdy vbíhal do cílové rovinky. Dílo úctyhodného rozsahu – z bezmála 37 tisíc stran hustě potištěných seznamů – se díky úsilí 187 dobrovolníků podařilo dokončit během pěti let a dvou měsíců v půlce ledna 2022. Od té doby je široké badatelské veřejnosti zdarma k dispozici webové rozhraní, v němž lze libovolně prohledávat téměř 2,7 milionů záznamů o padlých, zemřelých, nezvěstných, zajatých či zraněných vojácích habsburské monarchie. Tímto počinem však práce neustaly. V navazujícím projektu se spolek zaměřil na další objemný titul a tentokrát se Vojenský historický ústav Praha vložil do příprav mnohem větší měrou. Bez klíčového přispění dobrovolníků se však neobejdeme.

Ze série tištěných pramenů vydávaných v průběhu první světové války rakousko-uherskou vojenskou správou se do hledáčku Spolku pro počítačovou genealogii dostal po Seznamech ztrát i druhý nejrozsáhlejší soubor: Zprávy o raněných a nemocných (Nachrichten über Verwundete und Kranke). Titul vycházel od srpna 1914 do listopadu 1917 a čítá dohromady téměř 28 tisíc stran. Podklady pro jeho tisk obstarávala Společná ústřední průkazní kancelář (Gemeinsames Zentralnachweisebureau – GZNB), válečný úřad se sídlem ve Vídni a s působností pro obě části habsburské monarchie, na jehož vzniku a činnosti se podílel Červený kříž s vojenskou správou. Právě na adresu této instituce se od počátku války sbíhala hlášení o nemocných, raněných a zemřelých vojácích, zasílaná pravidelně vojenskými i občanskými zdravotnickými zařízeními. Z nashromážděných údajů si kancelář vytvářela nejen vlastní evidenci, která sloužila za podklad tištěných Zpráv o raněných a nemocných, ale data též předávala dvojici informačních kanceláří ve Vídni a v Budapešti pověřených vyřizováním dotazů veřejnosti. Zprvu vycházely tiskem všechny doručené případy, avšak obrovský rozsah agendy přiměl po půl roce kancelář k podstatnému omezení obsahu. Od 28. ledna 1915 se tak na stránkách periodika uváděla pouze jména hospitalizovaných, jejichž nejbližší se zdravotnickým zařízením nepodařilo vyrozumět přímo. Za definitivním zánikem tohoto titulu na sklonku listopadu 1917 stály patrně úsporné důvody. 

Do nového projektu pod osvědčeným vedením dr. Jespera Zedlitze a Ingrid Reinhardtové VHÚ Praha poskytl jak digitální obrazová data pořízená před lety ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, tak především zásadně vylepšené strojové přepisy textu (OCR) i s metadatovými soubory pro přesnou lokalizaci textu na stránce (ALTO-XML). Za takřka bezchybný přepis všech záznamů vděčíme spolupráci s Michalem Hradišem, který na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně vede tým pracující na vývoji velmi přesného nástroje PERO OCR pro strojové rozpoznání rukopisného i tištěného písma. Díky tomu, že prakticky odpadla nutnost opravovat překlepy v textu, se práce v prostředí Dateneingabesystem (DES) webového editačního nástroje používaného spolkem výrazně zrychlila a usnadnila. Dosavadní zkušenosti nicméně ukázaly, že vzhledem k proměnlivější struktuře záznamů (v porovnání se Seznamy ztrát) se ne vždy úspěšně podařilo všechna data automaticky rozřadit do odpovídajících databázových polí, proto asi nejčastější náplní dobrovolníka-editora bývá právě náprava těchto nedostatků přesunem údajů na správné místo. 

Už se mnohokrát prokázalo, jak efektivní mohou být crowdsourcingové projekty na internetu. Pokud mají dobře fungující infrastrukturu, intuitivní ovládání, kvalitní data a dost nadšených dobrovolníků, nemusí pro ně být žádné sousto příliš velké. A proto se opět touto cestou obracíme na všechny zájemce, aby se podle svých možností zapojili do dalšího z unikátních databázových počinů. Každý, kdo pátrá po osudech svých předků zavlečených do víru první světové války, může mít užitek z jeho výsledků. A nejen to, získaná velká data představují neocenitelný zdroj pro budoucí statistická zpracování. 

Pro bližší informace pište na e-mail: tomas.kykal@gmail.com 

Tomáš Kykal