Rakousko-uherské ocelové přilby, vyráběné od roku 1917, se od německého vzoru na první pohled odlišovaly pouze vyšší polohou nýtů, uchycující plátěný podbradník. Některé továrny vyráběly i zjednodušenou variantu s podbradníkem upevněným přímo na okruží vnitřní výstelky. Ta byla vyrobena nejčastěji z kůže s lněnými polštářky. Množstvím výplně polstrovaných polštářků bylo možné částečně regulovat velikost. Celkově se přilby vyráběly ve čtyřech velikostech zvonu – v místě upevnění okruží s obvodem 62, 64, 66 a 68 cm. Aby byla zachována možnost připevnit na přilbu čelní pancíř (vyráběný v jedné velikosti), byly na válcovitých ventilačních otvorech umístěny podložky, které vyrovnávaly rozdíl velikosti. Nejmenší přilba má podložky nejširší, přilba velikosti 66 již podložky neměla.
Pro skvělé vlastnosti a v neposlední řadě snadnou dostupnost, byl německý model přilby zaveden do výstroje československé armády. Původní přilba byla doplněna hřebenem, aby její silueta nepřipomínala charakteristický německý typ. Takto upravená přilba se označovala jako vzor 20 a byla používána až do počátku 30. let. V roce 1934 byly hřebeny odstraněny, přilby se však nadále užívaly až do konce trvání republiky. Od roku 1935 byly masově nahrazovány domácím vzorem 32.