Vývojem samopalu se z popudu Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) začaly zbrojní továrny zabývat od března roku 1935. V České zbrojovce ve Strakonicích rozpracoval konstruktér František Myška (1899–1983) několik alternativ, avšak teprve počátkem prosince 1937 předložila továrna po řadě zkoušek zástupcům VTLÚ novou zbraň, jež se vzhledově i konstrukčně ještě lišila od pozdějšího známého provedení.
Teprve na jaře 1938 změnil VTLÚ své požadavky s důrazem na maximální možnou kadenci a vysokou kapacitu zásobníku, což reflektovalo plánované využití zbraně v lehkých opevněních, budovaných Ředitelstvím opevňovacích prací (ŘOP). František Myška během měsíce zkonstruoval zcela novou zbraň s možností nasazení schránkového zásobníku na 24 nábojů nebo bubnového s kapacitou 96 nábojů. Po řadě zkoušek navrhla výzbrojní komise 30. srpna 1938 zavedení zbraně do výzbroje pod označením „kulometná pistole vz. 38“, avšak do sériové výroby se v důsledku okupace nedostala. Po 15. březnu 1939 zůstalo v továrně z původně rozpracovaných 20 kusů pouze 15 hotových vzorků.