Podle Kristiánovy legendy z konce 10. století se vrazi sv. Ludmily jmenovali Tuna a Gomon. Jedná se o severská jména a oba byli významnými a spolehlivými družiníky, pokud jim Drahomíra, matka sv. Václava a Boleslava I. svěřila tak delikátní úkol, jakým bylo fyzické odstranění své tchyně a politické oponentky. Jejich původ je hledán v severovýchodní Evropě ve vikinsko-varjažském světě na pomezí vlivu Seveřanů a Slovanů na říčních obchodních cestách ze Skandinávie do Černého moře a Konstantinopole. Do přímého kontaktu s nimi se dostala říše Boleslava I. od 60. letech 10. století po připojení Červeňských hradů na dnešní západní Ukrajině.
Kontakty se severem dokládají také archeologické nálezy, jako je železný jezdecký třmen z 10. století zdobený stříbrem a reliéfy ptáků zdůrazněných zlatem, původem ze Skandinávie a nalezený u Zbečna u Berouna. Zřejmě jej ztratil některý z velmožů z tamního loveckého dvorce. Dalším nálezem stejného typu je třmen z Kolína zdobený mosazí, jehož původ je hledán v severovýchodní Evropě. Zcela neobvyklým předmětem v českém raném středověku je meč typu S z 10. století nalezený v prosinci 2016 v zaniklém korytě Labe u Toušeně nedaleko Čelákovic. Hlavice a záštita meče je pokryta drátky stříbra, které byly vtepány do rýh v železe, až vznikla na první pohled souvislá stříbrná plocha. Některé drátky byly z mosazi, jiné z mědi a jejich střídáním bylo po zaleštění docíleno požadovaných vzorů. Čepel má železné jádro s navařenými ocelovými břitovými lamelami. Ačkoli není hlavice kompletní, je na první pohled zřejmé, že se jedná o honosnou zbraň s analogiemi ve středovýchodní Evropě.
Přítomnosti Seveřanů u dvora Přemyslovců dokládá také hrob bojovníka s železným mečem nalezený v roce 1927 při úpravě třetího Pražského hradu v místě dnešního žulového obelisku. Podle chemických analýz zubů je jisté, že bojovník pocházel z Dánska.
Nálezy honosných třmenů, zbraní a moderní lékařské metody dokládají jak obchodní kontakty se vzdáleným severem, tak i Seveřany či Varjagy, kteří ovlivňovali dějiny naší země.