Příslušníci čs. legií v Itálii se na první pohled neodlišovali od příslušníků standardní italské armády, která je oblékala, vystrojovala i vyzbrojovala. Rozdíly nalezneme pouze v hodnostním označení či národních bíločervených barvách na stejnokroji. V průběhu působení čs. legií v Itálii se objevovaly snahy o alespoň částečné odlišení Čechoslováků od domácích italských vojáků. Tyto tendence vyústily v listopadu 1918 do praxe zavedením nového stejnokroje, insignií a celého hodnostního systému, s nímž se přeživší legionáři měli vrátit do obnoveného státu. Stejnokroji zůstala i nyní typická italská vojenská pokrývka hlavy – „horský“ klobouk, k jehož nošení dostali legionáři právo za vykonané hrdinské činy. Součástí výstroje byly i italské ocelové přilby (typ Lippmann).