Koncem 18. století se u loveckých palných zbraní začaly využívat třaskaviny, látky, jež se vzněcují úderem. Snaha nahradit třaskavinami střelný prach v hlavni, jehož hořením je střela uvedena do pohybu, neuspěly, ale ukázalo se, že třaskavina může nahradit střelný prach na pánvičce, sloužící k zapálení střelného prachu v hlavni.
Skotský farář Alexandr John Forsyth (1768−1843) experimentoval s třaskavinami od roku 1793. První zámek se zásobníkem třaskaviny sestrojil v roce 1805 a o dva roky později získal britský patent na svou konstrukci, v níž třaskavina byla uložena v otočném válečkovém zásobníku. Poté přicházely další varianty chemických zámků, jak jsou nazývány konstrukce předcházející perkusnímu systému.
U této lovecké pušky je zásobník s třaskavou složí umístěn na zámkové desce a táhlem spojen s kohoutem. Při natažení kohoutu se ze zásobníku přemístí část třaskaviny do malé prohlubně (pánvičky), do níž po stisknutí spouště udeří kohout. Nahoře má zásobník odklopný kryt plnícího hrdla. Zbraň má na zámkové desce značení DIETRICH, výrobcem je nejspíše bratislavský puškař Vilém Dietrich, činný v letech 1819−1844.
Celková délka 1170 mm, délka hlavně 787 mm, ráže 16,5 mm.