Dne 22. dubna 1915 vypustili Němci na 6 km dlouhém úseku fronty nedaleko belgického města Ypry z ocelových láhví 180 tun chloru. Tímto dnem se zrodila moderní chemická válka. Použití chemických zbraní mělo být jednou z cest jak překvapit nepřítele a zvrátit průběh války. Kromě vlnových útoků, kdy byl plyn za příznivého větru vypouštěn směrem k nepřátelským zákopům, byly bojové plyny používány především v podobě chemické dělostřelecké munice. V únoru 1916 nasadila francouzská armáda u Verdunu nové dělostřelecké granáty plněné směsí fosgenu. Používání chemické munice se v průběhu války stále zvyšovalo. V červenci 1917 použili Němci opět poblíž města Ypry poprvé dichlorethylsulfid, známý dodnes jako yperit.
S prvními chemickými útoky bylo nutné vyvinout pro vojáky i ochranu před nimi. Objevily se první provizorní ochranné pomůcky, šátky a obvazy namočené v deaktivující látce. V další fázi vznikaly takzvané vlhké masky, naimpregnované látkami neutralizujícími bojové chemické látky. Již na podzim roku 1915 zkonstruovali němečtí chemici první typ moderní masky používající filtr. Pozadu nezůstala ani snaha o ochranu koní a psů či dokonce poštovních holubů.
S chemickou válkou spojujeme ještě jednu novou zbraň, která se objevila během 1. světové války. Tou je plamenomet. Jeho první použití je spojeno s německou armádou. Přesto, že se plamenomety lišily velikostí i použitou hořlavinou, všechny pracovaly na stejném principu, kdy byla hořlavina vytlačována tlakem plynu z nádrže a následně zapálena.
03 Německá ochranná maska vzor 1915, Rahmenmaske, kolem 1916
04 Rakousko-uherská ochranná maska, Ledermaske, 1918
05 Francouzská ochranná maska ARS, 1917
06 Britská ochranná maska Small Box Respirator, kolem 1918
07 Ruská ochranná maska horního ústavu vzor B, 1917