Souběžně s vývojem samopalu ZK 466 vyvinul Josef Koucký (1904 –1989) prototyp s označením ZK 383-H, jejichž shodným prvkem byla možnost sklopení zásobníku do transportní polohy pod hlavní, což umožnilo zmenšit celkové rozměry zbraně. Jednoduchým otočením zásobníku do svislé polohy a natažením závěru byl samopal snadno připraven k použití. Konstrukce samopalu také využívala v maximální míře levné výrobní technologie, preferované pro masovou výrobu.
V letech 1947–1948 vyrobila zbrojovka minimálně sedm prototypů ve dvou základních provedeních. Na rozdíl od samopalu ZK 466 neprojevilo MNO o zjednodušenou konstrukci ZK 383-H zájem, proto ji továrna nabízela společně s jinými zbraněmi potenciálním zahraničním zákazníkům. Odběratele hledala také v zemích Latinské Ameriky, například v Argentině, avšak neúspěšně.