Zřejmě na počátku třicetileté války se objevila zajímavá novinka dělostřelecké techniky – kožené dělo. Bylo tvořeno poměrně slabou kovovou hlavní, která byla obložena dřevem a ovinuta několika vrstvami mokré volské kůže. Ta po vyschnutí k hlavni dokonale přilnula. Takto konstruované dělo bylo poměrně lehké a dalo se snadno transportovat. Naopak nevýhodou takovéto zbraně byla poměrně nízká životnost hlavně. Exponát, který se nachází ve sbírce VHÚ, nese na hlavni v oválném štítu s kartuší a korunou znak velkovévody toskánského Ferdinanda II. z rodu Medici (1610–1670).
Délka 900 mm, hmotnost 8 500 g.