Dragouni rakousko-uherské armády představovali jednu ze tří hlavních složek jezdectva. Charakteristickým prvkem jejich stejnokroje byla od poloviny 19. století přilba s vysokým hřebenem (původní vzor označovaný jako M 1850). V roce 1905 byl zaveden nový lehčí vzor přilby s oválným průměrem. Dle přilby nebylo možné určit plukovní příslušnost, na první pohled se ale dala odlišit kategorie mužstva, poddůstojníků a důstojníků. Posledně jmenovaní měli pochopitelně přilbu v nejhonosnějším provedení. Plechové tělo bylo natřené černým lakem. Šupinový zlacený podbradník byl na obou stranách doplněn hlavicemi s reliéfem lví hlavy. Pod podbradníkem byl kožený černě lakovaný řemínek s přezkou, umožňující sepnutí pod bradou. V přední části byl upevněn masivní zlacený znak monarchie. Na horní části přilby byl hřeben ze zlaceného plechu. Na obou stranách hřebenu je reliéf lva zápasícího s drakem (hadem). Podle draků se ostatně i celá tato jezdecká kategorie od 16. století nazývala. Ostatní kovové prvky spojující a lemující jednotlivé části přilby byly rovněž ve zlaceném provedení. Po vypuknutí první světové války byly kvůli nežádoucím odleskům přetírány krycí šedomodrou barvou, či opatřovány voskovanými plátěnými potahy stejné barvy.
same colour.