V listopadu 1918 byl vydán předpis, který upravoval podobu stejnokroje domácího československého vojska. Úprava do značné míry vycházela z toho, co bylo k dispozici po rakousko-uherské armádě. Rovněž struktura hodností se blížila staré armádě. Novinkou nicméně bylo barevné označení nikoliv podle pluků, jak tomu bylo dosud (v rakousko-uherské armádě se používalo 28 různých výložkových barev, často velmi zaměnitelných odstínů), ale podle příslušnosti k druhu vojska.
Hlavní stejnokrojovou součástkou, která nejlépe charakterizuje období prvních měsíců nové armády, je polní čepice, domácí terminologií čapka. Bylo stanoveno, jak se má provést úprava, kterou by se pozměnil typický tvar, a zároveň by zde byla vyjádřena příslušnost ke zbrani (druhu vojska) hodnost, příslušnost k pluku (praporu, oddílu) a příslušnost ke speciálnímu oddílu daného tělesa.