Koncepční uspořádání pokusného samopalu H/p Jaroslava Holečka (1923−1997) ovlivnilo vývoj samopalů v České zbrojovce ve Strakonicích, kde vznikly na sklonku roku 1947 prototypy s pozdějším označením ČZ 148 a ČZ 447, lišící se vzájemně především konstrukcí pevné pažby a sklopné ramenní opěrky. Na jejich vývoji se podíleli kromě Jaroslava Holečka také šéfkonstruktér František Myška (1899–1983) a Jiří Čermák (1926–2006).
Obě provedení se také dostala v únoru 1948 do tehdy již probíhajících útvarových zkoušek samopalů.
V březnu 1948 předložila Česká zbrojovka Vojenskému technickému ústavu (VTÚ) nové, zcela radikální řešení, zvyšující univerzálnost zbraně. Spočívalo v možnosti jednoduché výměny pevné pažby za sklopnou ramenní opěrku a naopak.
ČZ 447 vyšel ze soutěže samopalů pro čs. armádu vítězně a v srpnu 1948 byl zaveden do výzbroje pod označením vzor 48a (pěchotní) a 9mm samopal vzor 48b (výsadkový).