V letech 1. světové války se mezi vojáky nebývale rozšířila výroba drobných upomínkových předmětů. Mimořádné popularity dosáhly v tomto ohledu zejména prsteny, které nesloužily jen jako osobní suvenýr, ale představovaly i ceněný obchodní artikl. Dnes si většina sběratelů pod pojmem zákopový prsten představí ručně dobroušený hliníkový odlitek s vyrytými daty. Dobová nabídka vojáky vyráběných prstenů však byla mnohem širší. Prakticky zapomenuté jsou dnes prsteny a náramky pletené z koňských žíní a skleněných korálků. Tato technologie byla zřejmě specifickou záležitostí ruských válečných zajatců, kteří tak reagovali na nedostatek hliníku v rakousko-uherských zajateckých táborech. Hotový výrobek byl většinou určen ke směně za potraviny s místním obyvatelstvem.