V březnu 1946 předložil konstruktér Václav Holek (1886–1954), tvůrce kulometů řady ZB 26, a jeho bratr ing. František Holek (1894–1951) zástupcům MNO velmi neobvyklý prototyp samopalu s označením ZB 46, jehož konstrukce se vymykala všem dosud známým typům.
Poměrně dlouhý zásobník, uložený ve spodní části pažby, měl kapacitu 64 nábojů a jejich podávání do komory hlavně zajišťoval rohatkový kotouč.
Pro útvarové zkoušky si MNO u zbrojovky objednalo v létě 1947 celkem 20 pěchotních ZB 47, jež se od předchozích vzorků lišily nižší kadencí, sníženou hmotností a kapacitou zásobníku, zvýšenou na 72 nábojů.
Zkoušky samopalů, včetně srovnávacích zkoušek s prototypy v ráži 7,62 mm, probíhaly až do léta 1948. Na jejich konci se výběr vhodného typu zúžil na samopaly ČZ 447 z České zbrojovky a ZK 476 ze Zbrojovky Brno. O ZB 47, stejně jako o ostatní prototypy ztratilo MNO zájem a do sériové výroby se nikdy nedostaly.