Fragmenty střepiny z těla Romana Čelanského, příslušníka Armády České republiky na misi UNCOR, který byl zraněn 5. srpna 1995 během služby na pozorovacím stanovišti Tango 23. Střepiny byly později vyoperovány a Roman Čelanský si je uschoval na památku na své válečné zranění.
Pozorovací stanoviště Tango 23 bylo součástí dlouhé linie pozorovacích a kontrolních stanovišť mezi znepřáteleným Chorvatskem a Republikou Srbská Krajina. Linie byla obsazena příslušníky mise UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Mezi jednotkami působícími na misi UNCRO bychom našli i příslušníky AČR. Pozorovací stanoviště Tango 23 se nacházelo poblíž vesnice Ljubovo, u silnice, která vedla z Korenice do Lički Osik. Osádka byla tvořena 3. mírovým praporem České republiky.
Nechvalně se do našich dějin Tango 23 zapsalo v sobotu 5. srpna 1995. V té době probíhala chorvatská operace Oluja (Bouře) proti Republice Srbská Krajina. Během tohoto střetu došlo k minometné palbě na Tango 23, kdy střepiny způsobily smrtelné zranění rotmistru Luďku Zemanovi a četaři Petru Valešovi, lehčí zranění pak utrpěli rotmistr Roman Čelanský, četař Jiří Suda a četař Jiří Hubáček. Chorvati, kteří obsadili české stanoviště, sice měli lékaře, který se raněným vojákům věnoval, ale odmítli propustit zraněné Čechy do srbské zóny. Zranění Luďka Zemana a Petra Valeše ale byla tak závažná, že jim bohužel záhy oba podlehli. Mimo to došlo ke zničení většiny infrastruktury základny, kdy následkem požáru shořelo služební i osobní vybavení osádky pozorovacího stanoviště.