Jednou z nejrozšířenějších přileb 16. a 17. století se stal morion, kterým byly vyzbrojeny převážně oddíly pěších žoldnéřů. Podle tvaru rozlišujeme dva základní typy – hruškový a hřebenový. Morion hřebenový má kulovitý tvar zvonu s výrazným hřebenem, jehož velikost se stejně jako u útočné přilby během vývoje měnila. Spodní okraj zvonu lemuje krempa, která vpředu i vzadu vybíhá se zalomením do špice. Oproti tomu hruškový morion hřeben zcela postrádá, zvon je kuželovitého tvaru a na jeho vrcholu se zpravidla nalézá ostrý výběžek zahnutý směrem dozadu. Vyvinul se ze španělské verze pěchotního železného klobouku. Používán pěchotou, halapartníky, dvorskými strážemi a jízdními arkebuzíry, udržel se morion ve výzbroji až do konce 17. století. Dodnes je součástí výzbroje papežské švýcarské gardy ve Vatikánu.
Vedle prostých morionů pro řadovou pěchotu se vyráběly i bohatě zdobené exempláře pro tělesné stráže panovníků a vysoké šlechty, nebo jako součást honosných šlechtických zbrojí.
Představovaný morion je bohatě zdoben leptanou a částečně zlacenou výzdobou rostlinných, figurálních i geometrických ornamentů s převažujícím motivem vojenských trofejí.
Délka 375 mm, šířka 254 mm, výška 318 mm, hmotnost 1 250 g.