08 Vývoj pancéřovky P-27 a tarasnice T-21
Fotogalerie
Za druhé světové války se ruční reaktivní protitankové zbraně osvědčily jako velice účinný a při tom levný prostředek k ničení tanků a obrněných vozidel. To mělo za následek, že se po jejím skončení s nimi počítalo i do budoucna. Všechny státy, Československo nevyjímaje, je zařazovaly do své výzbroje. Československá armáda ve značných počtech ukořistila německý Panzerfaust a Panzerschreck. Zároveň se rozeběhl vlastní domácí vývoj ručních reaktivních zbraní. Ten probíhal již od roku 1946 v n.p. Zbrojovka Brno a u Vojenského technického ústavu v Podmoklech. Při vývoji byly čerpány informace jednak získané od bývalých západních spojenců a především z německé konstrukční školy.
Ve sbírce VHÚ Praha se nachází několik vývojových prototypů pancéřovek a tarasnic z období 1946 – 1954. Část z nich je představena v této vitríně. Některé fungovaly na bezzákluzovém principu, další na principu německého Panzerschrecku, tj. používaly jako střelu raketu. Zatímco u pancéřovky byl požadován účinný dostřel 100 metrů a schopnost probít pancíř o tloušťce 200 mm, u kategorie těžších ručních reaktivních protitankových zbraní, označovaných v době vývoje jako pancéřovnice a od počátku 50. let 20. století jako tarasnice, byl požadován účinný dostřel 500 metrů při průbojnosti 170–250 mm. Výsledkem vývoje pak byla pancéřovka P-27 a tarasnice T-21. Tyto zbraně byly zavedeny nejen v Československé armádě, ale i po tisících kusech vyváženy do zahraničí.
Aktuálně
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
