Původní československý elektrotechnický průmysl, jenž před válkou produkoval spojovací materiál pro československou brannou moc, nyní vyráběl desítky typů pro nacistickou armádu. Radiotechnická a elektromechanická produkce na území Sudet a Protektorátu Čechy a Morava měla v období 2. světové války největší podíl a finanční objem na válečné výrobě v oblasti lehkého průmyslu. V roce 1939 se do rukou Němců dostaly značné výrobní kapacity českého elektrotechnického průmyslu včetně velkých firem jako Mikrofona, Philips Hloubětín, Radiotechna Přelouč, Telegrafia Pardubice, Křižík a Vojenské telegrafní dílny Kbely. Bezprostředně po okupaci Českých zemí byly na válečnou výrobu přeorientovány dvě firmy, s nimiž měli Němci plány již před 15. březnem 1939. Jednalo se o strašnickou Mikrofonu a o Vojenské telegrafní dílny Kbely, které byly bezprostředně po obsazení začleněny do vídeňského koncernu Ostmark Werke. V Českých zemích bylo v letech druhé světové války vyráběno pro vojenské účely několik desítek finálních radiotechnických výrobků, jejichž složitost, pracnost a počet součástek lze srovnat s televizním přijímačem sedmdesátých let. Počty jednotlivých vyrobených typů se dají počítat na desetitisíce.