Pro potřeby I. správy Ministerstva vnitra (Hlavní správa rozvědky), která byla hlavním útvarem zpravodajské služby navazujícím na činnost ofenzivního zpravodajství, bylo počátkem 60. let minulého století vyrobeno pouhých 20 kompletů tohoto moderního vysílače. Na přelomu 50. a 60. let minulého století byla I. správa jako součást sovětského rozvědného aparátu zaměřena na průnik do třetího světa – do Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Právě k těmto účelům byl vysílač používán. V letech 1965 až 1968 byl používán například v Kurdistánu (severním Iráku). Poprvé byl ale použit v roce 1961 při jedné z nejslavnějších operací I. správy MV v africkém Kongu. Konžská krize v letech 1960–1961 byla prvním velkým soubojem západního a východního bloku v subsaharské Africe. V chaosu, který zemi zachvátil po vyhlášení nezávislosti v červnu 1960, se československé vyslanectví stalo hlavní spojnicí východního bloku na prosovětsky orientovaného premiéra Patrice Lumumbu (poradci v jeho bezpečnostních sborech bylo několik důstojníků I. správy). Po jeho svržení byli ale všichni Čechoslováci vyhoštěni. V lednu 1961 byl Lumumba zavražděn a v jeho politice ve východní části Konga pokračoval Antoine Gizenga. Navázat s ním spojení se podařilo československé rozvědce. Dva agenti s falešnými rakouskými pasy pronikli do sídla Gizengovy vlády v červnu 1961. Přes hranici se jim podařilo provézt i agenturní vysílač 300 AB, který se stal jediným spojením Konga se zeměmi socialistického tábora.