10,5cm horská houfnice D10

10,5cm horská houfnice D10

Po skončení 2. světové války byla nově formovaná československá armáda vybavena poměrně pestrou škálou bojové techniky, dělostřelectvo nevyjímaje. Přestože Škodovy závody v Plzni žádaly o stanovení nového směru a naznačení perspektiv, z MNO nedorazila konkrétní reakce. Kvůli tomu byla zmařena řada kvalitních projektů. Jedním z nich byl i vývoj 10,5cm horské houfnice D10. Na konci roku 1946 objednalo MNO u plzeňské dělovky vývoj prototypů polní a horské houfnice. U obou prototypů se Škodovy závody snažily pokračovat v dosavadní tradici, ale zároveň uplatnit poznatky z 2. světové války. Vznikla tak velice zdařilá děla.
10,5cm horská houfnice D10 měla ocelovou hlaveň s vodorovným klínovým závěrem, kapalinovou zákluzovou brzdu a vzduchokapalinový vratník. Lafeta byla rozvírací, což bylo u horské houfnice této soustavy použito poprvé. Náprava byla odpérovaná s možností vyloučení odpérování při střelbě. Houfnici bylo možno přemisťovat jak mototrakcí, tak i hipomobilně, nebo v rozebraném stavu soumary. Další novinkou bylo použití úsťové brzdy a závislého zaměřovače s možností přímé střelby na obrněné cíle. Především to byl ale výkon této zbraně, který plně vyhovoval požadavkům armády. Houfnice vážila 1400 kg a byla schopna dostřelit 14,1kg těžkou střelu do vzdálenosti přesahující 10 kilometrů.
Po úspěšných vojskových zkouškách se počítalo se zavedením do výzbroje. V dubnu 1950 došlo ke konečnému schválení sériové výroby jak prototypu 10,5cm horské houfnice D10 tak i „její sestry“ 10,5cm polní houfnice H9. Avšak v květnu 1950 padlo zcela opačné rozhodnutí. MNO přikázalo přípravy k výrobě těchto houfnic i střeliva okamžitě zastavit. Důvodem bylo rozhodnutí o unifikaci výzbroje československé armády, mimo jiné také sjednocení ráží se sovětskou armádou.

Vojenský historický ústav získal tento exponát v roce 1956 převodem od MNO Velitelství dělostřelectva – správy dělostřeleckého vyzbrojování.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…