Sovětská zpravodajská služba se po celou válku pokoušela obnovit přerušené spojení. Ve zpravodajském středisku u Moskvy byly od roku 1942 připravovány většinou dvoučlenné výsadky (rezident a rádiový operátor) vybavené agenturními rádiovými stanicemi TENSOR, SEVER a NABLA. Výsadky GRU i NKVD byly vysílány do protektorátu nedostatečně připravené, často na adresy již zatčených prostředníků a s doklady zpracovanými podle pokynů odeslaných v rádiových protihrách organizovaných gestapem tak, aby je mohla kterákoliv policejní kontrola rychle identifikovat jako sovětské parašutisty. Někteří jednotlivci se dobrovolně stali konfidenty Gestapa. Rádiové protihry pomáhaly dezinformovat sovětskou zpravodajskou službu a neutralizovat řadu výsadků již krátce po seskoku. Bez souhlasu Československé vojenské mise v SSSR se tak do konce roku 1943 uskutečnilo nejméně 30 výsadkových akcí za účasti 60 československých občanů. Po řadě zklamání se úspěch dostavil až v březnu 1943, kdy výsadek Vetiška - Klein prošel Polskem a navázal spojení s ilegálním vedením KSČ. Podobně uspěl výsadek Procházka - Vohradník, vyslaný se stejným úkolem.