11 Vlajka Národní obce fašistické, 1939

11 Vlajka Národní obce fašistické, 1939

Krize meziválečného období v Evropě s sebou přinesla zrod fašistické ideologie a jí inspirovaných hnutí. Československo nebylo výjimkou. Nejvýznamnějším domácím představitelem fašistické organizace byla Národní obec fašistická, která vznikla v roce 1926 a v jejímž po svém odchodu z armády stanul hrdina československých legií v Rusku Radola Gajda.

NOF byla aktivní především ve 30. letech, kdy se snažila prosadit vlastní domestikovanou podobu italského fašismu, jehož součástí bylo i vymezení se vůči německé rozpínavosti, antisemitismus a požadavky na korporativisticky řízený stát a hospodářství. S historií NOF je neodmyslitelně spjato i několik pokusů o ozbrojený puč. Nejznámější je pravděpodobně takzvaný Židenický puč z roku 1933, kdy se malá skupina fašistů pokusila zabrat židenická kasárna jako základnu pro převrat v Československu.

Vzhledem k protiněmeckému ladění organizace NOF odmítla Mnichovskou dohodu a volala po obraně hranic státu. Se vznikem druhé republiky se NOF ještě pod Gajdovým vedením sloučila společně s dalšími radikálně nacionalistickými stranami, jako byla Vlajka nebo Akce národní obrody, a vytvořila tak Český národní výbor. Na jaře 1939 se Gajda a ČNV snažili okupujícím německým silám zprvu prezentovat jako zástupci Českého státu, avšak prezident Hácha brzy zakročil a ČNS bylo integrováno do Národního souručenství.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…