Požadavky na pohyblivé vedení války pak stály o rok později za vznikem lehčí verze a to 12 cm moždíře vzor 1899. Konstrukce tohoto moždíře byla přizpůsobena zároveň také k použití v horských podmínkách. Moždíř měl ocelovou hlaveň, šroubový závěr, dvě kapalinové zákluzové brzdy a dva zpruhové vratníky uložené po obvodu kruhové kolébky. Ocelová chobotová lafeta byla bez štítu a odměrového řididla. Odměr byl udělován ručním posunem chobotu lafety. Doprava moždíře se prováděla nakolesněním a koňským potahem. Moždířem bylo možno vést i přímou střelbu.
VHÚ Praha získal tento exponát převodem v roce 1949 ze Škodových závodů v Plzni.
Takticko-technická data:
Maximální dostřel: 5000 m
Hmotnost moždíře: 1119 kg
Hmotnost střely: 20 kg
Úsťová rychlost střely: 300 m/s