Připomínka Pražského povstání

Připomínka Pražského povstání

Pražské povstání představovalo nejmasovější vystoupení českého domácího odboje. Od 4. května docházelo k odstraňování německých nápisů. Signálem, že německá nadvláda definitivně končí, bylo legendární hlášení rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala v šest hodin ráno 5. května, po němž následovalo vlastenecké české vysílání. Staroměstská radnice se ocitla v českých rukou.

Němečtí představitelé byli zprvu překvapeni, ale kolem poledne se rozhořely boje. Výzvu rozhlasu o pomoc uposlechlo velké množství Čechů. Zvlášť velkou úlohu mělo vystoupení české policie, četnictva, Vládního vojska a českých příslušníků protivzdušné obrany. Bojovou činnost koordinovala povstalecká velitelství Alex a Bartoš, velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr. Na politické rovině reprezentovala povstalce Česká národní rada, vedená prof. Albertem Pražákem.

Proti povstání se postavila silná německá posádka pod vedením generála Rudolfa Toussainta. Další síly se ku Praze stahovaly z okolí. Proti očekávanému náporu německé přesily s těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. Dne 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci, tj. příslušníci Ruské osvobozenecké armády zformované ze sovětských válečných zajatců a bojující až do konce války na straně Němců. Pro neshody s Českou národní radou, v níž dominoval komunistický vliv reprezentovaný Josefem Smrkovským, se však již 7. května večer začali stahovat směrem k americkým liniím.

Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši a 8. května v 16.00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem, podle níž Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne. Sovětští vojáci proudili do Čech z několika směrů, první tanky Rudé armády od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května. 

 

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Pokud vás téma Pražského povstání zajímá, můžete se zúčastnit jedné z vycházek po jeho stopách, které vede historik Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov začala programová konference České obce sokolské

V Armádním muzeu Žižkov začala programová konference České obce sokolské

23. 01. 2026
Atrium Armádního muzea Žižkov bylo místem, kam se v pátek 23. ledna sjelo…
Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR

Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR

21. 01. 2026
V pátek 7. listopadu 2025 proběhl slavnostní nástup příslušníků 21. základny taktického letectva…
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

19. 01. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 14. ledna konalo vzpomínkové setkání…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

16. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. 01. 2026
V Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze se ve dnech 15. až…