Do vývoje samonabíjecích pušek zařízených na náboj střední balistické výkonnosti ráže 7,5 x 45 mm s pozdějším označením Z-49 se zapojil také ing. Jeronym Kynčl (1899–1963), zaměstnanec někdejší Zbrojovky ing. F. Janeček v Praze-Nuslích, začleněné od roku 1947 do Zbrojovky Brno jako závod 10. Podmínky, na jejichž základě vyvíjeli Česká zbrojovka a Zbrojovka Brno své prototypy, specifikoval Vojenský technický ústav (VTÚ) počátkem roku 1947, avšak teprve na jaře 1948 došlo k zahájení interních zkoušek Kynčlova prototypu s označením ZJ 481.
Samonabíjecí puška ing. Jeronyma Kynčla fungovala na principu zpožděného otevírání závěru a představovala velmi originální konstrukci s radiální dráhou závorníku. V červenci 1949 a v lednu 1950 absolvovala společně s konkurenčními prototypy ZK 472 a ČZ 493 řadu zkoušek včetně trvanlivostních. Zkoušky za ztížených podmínek v srpnu a v září 1950 vyřadily pušky ZK 472 a ZJ 481 z plánů na rekonstrukci pro náboj ráže 7,62 mm, navržený v rámci postupné unifikace se Sovětským svazem.