24 cm těžký kanon čs. armády

24 cm těžký kanon čs. armády

Dvojice snímků zachycuje 24 cm těžký kanon vzor 16 ve výzbroji československé armády. Na snímku ze cvičných střeleb je vidět i jeřáb sloužící k nabíjení munice.

 

V průběhu první světové války seznala rakousko-uherská armáda potřebu těžkého kanonu s velkým dostřelem. Výsledkem byl kanon s klínovým závěrem známý v c. a k. armádě jako 24 cm Kanone M.16.

Byl vyráběný od roku 1916 Škodovkou podle konstrukce inženýrů Oskara a Richarda Dirmoserových. Délka hlavně činila 9,6 m neboli čtyřicetinásobek ráže. Kanon v palebném postavení vážil 79,1 t, při přesunu spolu s vozy dělostřeleckého vlaku celkem 135 t – identický benzino-elektrický vlak, vyrobený firmou Austro-Daimler podle návrhu Ferdinanda Porscheho, byl využíván i k převozu 38 cm houfnice vzor 16, s níž kanon sdílel i další konstrukční prvky. Kanon byl přepravován rozložený na čtyři části (hlaveň, lafeta, levá a pravá část ložiště, k tomu zvláštní vagon na munici).

Příprava kanonu ke střelbě činila až dvacet hodin, jeho rozložení a odvoz pak zhruba šest hodin. Frekvence střelby činila zhruba jeden výstřel za pět minut. Maximální dostřel činil 26,3 km. Škodovy závody vyrobily do konce války dva kusy, nasazené s velkým úspěchem na západní i na italské frontě.

Armáda nově vzniklé ČSR získala celkem šest kanonů – původní dva se v říjnu 1918 nalézaly ve Škodovce a čtyři další byly vyrobené v letech 1919–21. Kanony připadly do výzbroje 301. dělostřeleckého pluku – dvě baterie po dvou kanonech, zbylé dva byly náhradní. Se zavedením zlepšené munice (1921, 1935) byl zvýšen dostřel.

24 cm kanon vzor 16 zůstal ve výzbroji čs. armády až do Mnichova. V únoru 1939 bylo všech šest kusů, spolu s množstvím další dělostřelecké výzbroje, prodáno nacistickému Německu. Německé síly je využívaly například při dobývání Francie, během obléhání Leningradu nebo na západní frontě na konci války.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…