30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59

30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59

Po 2. světové válce vypsalo MNO požadavek na vývoj 30mm protiletadlového dvojkanónu umístěného na čtyřkolové lafetě. Konstrukční kancelář Zbrojovky Brno na základě zadávacích podmínek upravila protiletadlový kanón vyvíjený za války pro německé ponorky. Byl zaveden pod názvem 30mm protiletadlový dvojkanón (PLdvK vz. 53). Jediným nedostatkem zbraně byla malá pohotovost pro střelbu z chodu. Ministerstvo proto dalo podnět k vývoji samohybné verze. Vědecko-výzkumný tankový polygon Doksy v květnu 1957 vypracoval ideový návrh, na jehož základě byly zhotoveny dva funkční vzorky, se kterými provedly vojskové zkoušky v červenci a srpnu 1958. Do výzbroje armády byl tento protiletadlový prostředek zařazen v roce 1959 pod označením „30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59“.

Samohybný protiletadlový prostředek vznikl konstrukčním spojením dvou sériově vyráběných celků a to vozidla Praga V3S a 30mm PLdvK vz. 53. Z vozidla byl zachován motor a podvozek, na který byla umístěna lehce pancéřovaná karosérie chránící osádku proti účinkům střepin a do značné míry i proti střelbě z pěchotních zbraní. Podvozek vozidla byl vybaven zařízením pro vyloučení pérování zadních náprav při střelbě.

Osádku tvořilo 5 mužů: řidič, dělovod (sedící v přední části kabiny), dva nabíječi (umístění v zadní části kabiny) a střelec (ve zvláštní kabince u zbraně).

Prostředek umožňuje střelbu na vzdušné a pozemní cíle za pochodu a to jednak při krátkém zastavení vozidla, jednak při jízdě. Mimo to lze vést palbu z palebného postavení po složení dvojkanónu na zem. Kanóny mají odměr 360° a náměr je v rozsahu od -2° do +85°.

Výrobu PLdvK vz. 53/59 zabezpečoval v letech 1959–1961 závod Kubra Trenčín. Výroba dala 950 ks, z nichž bylo na počátku 60. let 250 ks odprodáno do Jugoslávie. Pro potřeby armády, ale i dodávek do zahraničí byla výroba mírně vylepšené verze (označení 53/59 B) obnovena na počátku 70. let v podniku Škoda Plzeň. 500 ks z této produkce bylo určeno pro Jugoslávii. Kanóny tvořily výzbroj protiletadlových dělostřeleckých baterií motostřeleckých a tankových pluků.

Samohybný dvojkanón byl do sbírky VHÚ získán v roce 2005 bezúplatným převodem od VÚ 3928 Stříbro.

 

Takticko-technická data:

Bojová hmotnost: 10 300 kg

Rozměry:

-délka: 6 910 mm

-šířka: 2 350 mm

-výška: 2 950 mm

-světlá výška: 400 mm

Max. rychlost: 60 km/h

Max. dojezd: 500 km

Dálkový dosah střelby (vzdušné/pozemní cíle): 3 000/2 000 m

Výškový dosah střelby: 3 000 m

Rychlost střelby: 650 ran/min

 

Aktuálně



Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…