Samohybný protiletadlový prostředek vznikl konstrukčním spojením dvou sériově vyráběných celků a to vozidla Praga V3S a 30mm PLdvK vz. 53. Z vozidla byl zachován motor a podvozek, na který byla umístěna lehce pancéřovaná karosérie chránící osádku proti účinkům střepin a do značné míry i proti střelbě z pěchotních zbraní. Podvozek vozidla byl vybaven zařízením pro vyloučení pérování zadních náprav při střelbě.
Osádku tvořilo 5 mužů: řidič, dělovod (sedící v přední části kabiny), dva nabíječi (umístění v zadní části kabiny) a střelec (ve zvláštní kabince u zbraně).
Prostředek umožňuje střelbu na vzdušné a pozemní cíle za pochodu a to jednak při krátkém zastavení vozidla, jednak při jízdě. Mimo to lze vést palbu z palebného postavení po složení dvojkanónu na zem. Kanóny mají odměr 360° a náměr je v rozsahu od -2° do +85°.
Výrobu PLdvK vz. 53/59 zabezpečoval v letech 1959–1961 závod Kubra Trenčín. Výroba dala 950 ks, z nichž bylo na počátku 60. let 250 ks odprodáno do Jugoslávie. Pro potřeby armády, ale i dodávek do zahraničí byla výroba mírně vylepšené verze (označení 53/59 B) obnovena na počátku 70. let v podniku Škoda Plzeň. 500 ks z této produkce bylo určeno pro Jugoslávii. Kanóny tvořily výzbroj protiletadlových dělostřeleckých baterií motostřeleckých a tankových pluků.
Samohybný dvojkanón byl do sbírky VHÚ získán v roce 2005 bezúplatným převodem od VÚ 3928 Stříbro.
Takticko-technická data:
Bojová hmotnost: 10 300 kg
Rozměry:
-délka: 6 910 mm
-šířka: 2 350 mm
-výška: 2 950 mm
-světlá výška: 400 mm
Max. rychlost: 60 km/h
Max. dojezd: 500 km
Dálkový dosah střelby (vzdušné/pozemní cíle): 3 000/2 000 m
Výškový dosah střelby: 3 000 m
Rychlost střelby: 650 ran/min