Když se první světová válka dostala do fáze zákopové, vyvstal nový požadavek na dělostřeleckou podpůrnou zbraň, kterou by se na viditelnou vzdálenost mohly postřelovat nepřátelské zákopy. Rakousko-uherská vojenská správa rozhodla vyvinout a zavést pěchotní dělo, které by tyto požadavky splňovalo. Tak vzniklo ve Škodových závodech v Plzni zákopové dělo vzor 15, které bylo relativně lehké, snadno přepravitelné a bylo jím možné střílet přímo ze zákopů. Pro lepší manévrovatelnost pak bylo toto dělo opatřeno lehkou trubkovou lafetou a dřevěnými loukoťovými kolečky. Touto inovací vznikl 3,7cm pěchotní kanón vzor 16, který měl podobné palebné vlastnosti jako zmíněné zákopové dělo. Pěchota tak získala doprovodnou zbraň určenou k přímé střelbě proti blízkým cílům jako opěrné body, kulometná hnízda a další.
VHÚ Praha získal tento exponát při svém vzniku od Škodových závodů.
Dělo se skládá z ocelové hlavně, svislého klínového závěru, brzdovratného zařízení a trubkové lafety se štítem. Dělo váží 118 kg, dostřelilo 2200 metrů a počáteční rychlost 0,65 kg těžké střely byla 175 m/s. Obsluhu tvořili 3 vojáci.