Plzeňská „dělovka“ zahájila svou zbrojařskou činnost výrobou lodních kanonů a v prvních letech 20. století se stala prakticky monopolním dodavatelem rakouského námořnictva. Škodováckými děly byly vyzbrojeny bitevní lodě, křižníky, torpédoborce, ponorky a také pobřežní dělostřelectvo. Jednou z prvních sériově vyráběných dělostřeleckých zbraní v Plzni byl 47mm palubní kanón d/44, který se stal výchozím typem celé řady stále zdokonalovaných děl stejného určení. V historii plzeňské dělovky byl tímto kanónem položen základ k budoucímu vývoji lodních děl, jež představoval do první světové války hlavní program zbrojní výroby v Plzni. Vývojově kanón navázal na typ stejné ráže d/33 z roku 1890, ale menšího výkonu.
Kanón měl ocelovou hlaveň a pivotovou lafetu s kapalinovou brzdou a zpruhovým vratníkem. Kanón váží 580 kg a byl schopen dostřelit 1,5 kg těžkou střelu do vzdálenosti 4 km.
Vojenský historický ústav získal tento exponát ve dvacátých letech 20. století převodem ze Škodových závodů v Plzni.