7,5 cm horský kanón vz. 15 na manévrech

Předválečná rakousko-uherská armáda potřebovala nový typ horského kanónu a plzeňské Škodovce připadl úkol tuto potřebu uspokojit. Výsledkem bylo několik modelů, z nichž nejlepší byl typ ráže 7,5 cm, vyvinutý roku 1912. V kategorii horských děl měl sotva konkurenci, jeho kvality uznávaly a objednávaly si jej i cizí armády. Po vypuknutí první světové války c. a k. armáda zabavila dosud neodeslané kusy (48 pro Čínu) a byla s nimi nadmíru spokojena (7,5 cm M14). Drobnými úpravami vznikl 7,5 cm horský kanón vz. 1915. Protože se jednalo o horský kanón, dal se snadno rozložit až na šest dílů, z nichž každý mohl nést jeden soumar. Celková přepravní hmotnost kanónu činila 620 kg, hlaveň byla dlouhá 1,155 m. Náměr se pohyboval v rozmezí -9° až +50°, kanón střílel projektily o hmotnosti 6,5 kg na vzdálenost až 8 250 m, čímž se mohl měřit se soudobými polními děly. Obsluha v počtu 6–7 mužů střílela v průměru 6–8 ran za minutu, rekord však činil údajně 20 výstřelů za minutu.

Za první světové války bylo v Plzni a v uherském Győru (Rábu) vyrobeno asi 2 000 kusů, po ní Škodovka vyrobila dalších 500. Tento vynikající horský kanón byl za války ve výzbroji armád všech Centrálních mocností, po válce jako kořist připadl i vojskům dalších zemí, zejména Itálie a balkánských států, a samozřejmě sloužil i armádám nástupnických států Rakousko-Uherska. Zhruba polovina kusů vyrobených v poválečném období šla na export (úpravou prvoválečného typu vznikl 7,5 cm horský kanón vz. 28 pro export do Jugoslávie).

7,5 cm horský kanón vz. 15 byl improvizovaně využíván i v dalších rolích. Německá armáda za první světové války jej pro jeho malou hmotnost nasazovala jako polní dělo, ale nebyla s výsledkem spokojena, protože se jednotlivé části rozvolňovaly – konstrukce kanónu počítala s tím, že bude transportován rozložený, nikoli že bude tažen přes rozstřílený terén na západní frontě. Československá armáda používala 7,5 cm horský kanón vz. 15 ve výzbroji improvizovaných obrněných vlaků a dělových člunů a koncem třicátých let jej improvizovaně použila i jako výzbroj nedokončených objektů pohraničního opevnění.

Před okupací bylo ve výzbroji čs. armády 235 kusů, z nichž většina padla do německých rukou. Za druhé světové války byl tento typ horského kanónu opět s úspěchem nasazován a ve výzbroji některých armád zůstal i dlouho po válce.