82mm bezzákluzový kanón vz. 59

82mm bezzákluzový kanón vz. 59

Fotogalerie

82mm bezzákluzový kanón vz. 59
82mm bezzákluzový kanón vz. 59 tažený vozem GAZ-69 při nakládání do vrtulníku Mi-8 československých výsadkových jednotek
Dvojice snímků zachycuje československý 82mm bezzákluzový kanón vz. 59. Na prvním snímku je kanón vezen za terénním automobilem GAZ-69 sovětské výroby do útrob vrtulníku Mi-8 československých výsadkových jednotek. Na druhém snímku je zachycen samotný bezzákluzový kanón; dobře viditelná je spřažená zástřelná zbraň ZH 59.

 

Myšlenka bezzákluzového děla, u kterého je eliminován zpětný ráz při výstřelu, se objevila již před první světovou válkou, bezzákluzové zbraně se však začaly ve větší míře uplatňovat až za druhé světové války. Jejich výhodou je nižší hmotnost, nevýhodou zejména nižší úsťová rychlost. Po druhé světové válce došlo k velkému rozšíření bezzákluzových děl, jež se uplatňovala zejména jako protitankové zbraně; posléze tuto jejich úlohu převzaly protitankové rakety. K vývoji vlastního bezzákluzového kanónu došlo i v Československu, výsledkem byl 82 mm bezzákluzový kanón vz. 59. Do výzbroje byl zaveden roku 1960, sloužil jako protitanková zbraň u motostřeleckých praporů, ocitl se ve výzbroji výsadkových jednotek i Lidových milicí.

82mm BzK vz. 59 mohl být nasazen nejen proti obrněné technice nepřítele, ale i proti objektům nebo vojákům protivníka. Mezi nevýhody bezzákluzových zbraní patří fakt, že při výstřelu silně zvíří prach. Aby se při zastřelování předčasně neprozradila vlastní pozice, a také proto, aby se šetřilo municí, bývají bezzákluzové kanóny vybaveny spřaženou zbraní sloužící k zastřelování. U 82 mm bezzákluzového kanónu vz. 85 plnila tuto funkci zástřelná zbraň ZH 59 ráže 12,7 mm, použitelnou do vzdálenosti 1200 m. Kanón mohl střílet kumulativní i tříštivo-trhavé střely o hmotnosti 4,75, resp. 4,72 kg. Maximální dostřel činil 7560 m; na tuto vzdálenost však samozřejmě již nešlo použít zástřelnou zbraň. Kanón mohl prostřelit pancíř o síle až 220 mm při sklonu 30°. Rychlost střelby činila až 6 ran za minutu. Kanón vážil 325 kg. Při přesunu mohl být klasicky tažen. Jeho lafetací na obrněné transportéry však vznikly i jakési „stíhače tanků“ OT-810D a OT-62D – z obou těchto typů bylo možno bezzákluzový kanón v případě potřeby demontovat a dále používat klasickým způsobem.

Aktuálně


Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…