Poslední jmenovaný 88 mm kanón vz. 41 je vyvrcholením celé vývojové řady této ráže a svým výkonem nebyl podle názorů odborníků do padesátých let překonán. Tyto FlaKy používaly jednotný náboj, který měl dostřel až 15 000 m s kadencí 20 – 25 ran za minutu. Ve sbírce VHÚ Praha se nachází kromě samotného kanónu také dva kusy munice. Jde o 88mm jednotný tříštivý náboj s hlavovým mechanicky časovaným zapalovačem Zt.Z.s/30. Podle zjištěné výšky letadel se nastavil zapalovač, který zabezpečil explozi granátu v požadované výšce. Střepinový účinek pak působil zejména na drak letadla a kabinu pilota. Samotné tělo střely je silnostěnné a bylo plněno Amatolem. Nábojnice se plnily trubičkovým gudulovým prachem a měly elektrický zápalkový šroub. Náboj je dlouhý 1193 mm a váží 21 kg, přičemž samotná střela měří 415 mm a její váha je 9,36 kg. Tělo střely bylo žluté se dvěma železnými vodicími obroučkami.