Adolf Kašpar, Menáž, kolem 1915

Adolf Kašpar, Menáž, kolem 1915

V povědomí našich čtenářů je malíř a grafik Adolf Kašpar zapsán především jako vynikající ilustrátor. K nejznámějším a na dlouhou dobu nepřekonatelným patří jeho mistrovské žánrové scény z Jiráskova F. L. Věka nebo Babičky Boženy Němcové. Daleko méně známá je jeho volná malířská a grafická tvorba včetně souboru válečných akvarelů. Kašpar narukoval v roce 1915 k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 13 v Olomouci. Právě zde vznikl soubor jeho devíti žánrových scén ze života mužstva v olomouckých kasárnách. Prezentovaný akvarel představuje skupinu vojáků při výdeji stravy na jednom z nádvoří kasáren. V pozadí je patrný proviantní sklad, který autor detailněji zachytil na jiném díle tohoto souboru. V centru malby je kuchař při výdeji stravy a kolem postávají ve frontě vojáci s ešusy. Někteří po jídle nenuceně konverzují.

Autor díla Adolf Kašpar (1877–1934) pocházel ze severomoravského Bludova poblíž Šumperka. Jeho otec byl bohatý kupec, a proto mohl jít mladý Adolf na studia, když se po požáru domu v rodném městě přestěhovali do Olomouce. Od počátku však bylo jasné, že mu nebude souzena profesní dráha učitele, nýbrž umělce. Jeho mimořádného talentu si záhy všiml olomoucký knihkupec a nakladatel Romuald Promberger a doporučil mu studia na pražské Akademii výtvarných umění. Kašpar se také oženil s jeho neteří Jitkou Řepkovou. Za první světové války působil nejprve, jak již bylo řečeno, v Olomouci. Od roku 1916 spolupracoval s architektem Dušanem Jurkovičem na funerální výzdobě hrobů rakouských vojáků na slovensko-polském pomezí v západní Haliči.

Jeho celoživotní tvorba je spojena s oblastí Hané a především Lošticemi, kde si ještě před válkou pořídil s rodinou pozemek a v domě postaveném podle vlastního návrhu trávil až do roku 1932 každé léto. Když v roce 1934 navštívil Šumavu kvůli přípravě ilustrací pro knihu J. Š. Baara, dostal cestou k Čertovu jezeru mrtvici, na jejíž následky zemřel. Jeho mimořádný přínos kulturnímu dědictví 20. století je nesporný.

Akvarel na papíře, 290 x 460 mm.

Umělecké dílo bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno formou převodu po roce 1919.

 

Aktuálně



V Leteckém muzeu Kbely jsme natáčeli další reklamu na muzea VHÚ Praha. První je již na Youtube

V Leteckém muzeu Kbely jsme natáčeli další reklamu na muzea VHÚ Praha. První je již na Youtube

05. 09. 2025
Poslední prázdninové pondělí ožilo Letecké muzeum Kbely natáčením promo videa. Štáb TV…
Dozvuky stavby berlínské zdi

Dozvuky stavby berlínské zdi

04. 09. 2025
Stala se asi hlavním symbolem studené války. V letech 1961 až 1989 rozdělovala…
VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

03. 09. 2025
Centrum leteckého výcviku Pardubice bude do roku 2031 provozovat další z létajících…
Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

02. 09. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Vojenské…
Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

02. 09. 2025
Ve dnech 1. až 5. září 2025 se v Dakaru v Senegalu…