Adolf Kašpar, Menáž, kolem 1915

Adolf Kašpar, Menáž, kolem 1915

V povědomí našich čtenářů je malíř a grafik Adolf Kašpar zapsán především jako vynikající ilustrátor. K nejznámějším a na dlouhou dobu nepřekonatelným patří jeho mistrovské žánrové scény z Jiráskova F. L. Věka nebo Babičky Boženy Němcové. Daleko méně známá je jeho volná malířská a grafická tvorba včetně souboru válečných akvarelů. Kašpar narukoval v roce 1915 k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 13 v Olomouci. Právě zde vznikl soubor jeho devíti žánrových scén ze života mužstva v olomouckých kasárnách. Prezentovaný akvarel představuje skupinu vojáků při výdeji stravy na jednom z nádvoří kasáren. V pozadí je patrný proviantní sklad, který autor detailněji zachytil na jiném díle tohoto souboru. V centru malby je kuchař při výdeji stravy a kolem postávají ve frontě vojáci s ešusy. Někteří po jídle nenuceně konverzují.

Autor díla Adolf Kašpar (1877–1934) pocházel ze severomoravského Bludova poblíž Šumperka. Jeho otec byl bohatý kupec, a proto mohl jít mladý Adolf na studia, když se po požáru domu v rodném městě přestěhovali do Olomouce. Od počátku však bylo jasné, že mu nebude souzena profesní dráha učitele, nýbrž umělce. Jeho mimořádného talentu si záhy všiml olomoucký knihkupec a nakladatel Romuald Promberger a doporučil mu studia na pražské Akademii výtvarných umění. Kašpar se také oženil s jeho neteří Jitkou Řepkovou. Za první světové války působil nejprve, jak již bylo řečeno, v Olomouci. Od roku 1916 spolupracoval s architektem Dušanem Jurkovičem na funerální výzdobě hrobů rakouských vojáků na slovensko-polském pomezí v západní Haliči.

Jeho celoživotní tvorba je spojena s oblastí Hané a především Lošticemi, kde si ještě před válkou pořídil s rodinou pozemek a v domě postaveném podle vlastního návrhu trávil až do roku 1932 každé léto. Když v roce 1934 navštívil Šumavu kvůli přípravě ilustrací pro knihu J. Š. Baara, dostal cestou k Čertovu jezeru mrtvici, na jejíž následky zemřel. Jeho mimořádný přínos kulturnímu dědictví 20. století je nesporný.

Akvarel na papíře, 290 x 460 mm.

Umělecké dílo bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno formou převodu po roce 1919.

 

Aktuálně



Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…
Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

15. 07. 2025
Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port…