Aero L-39 ZA Albatros

K velice úspěšným výrobkům našeho leteckého průmyslu patřily dlouhou dobu letouny řady L-39, souhrnně nazývané Albatros. Zpočátku šlo o dvoumístný proudový letoun, určený k výcviku vojenských pilotů. Později byly jeho možnosti rozšiřovány instalací dalšího vybavení a výzbroje, aby mohl plnit i úkoly cvičného a lehkého bitevního letounu. Šlo o verze L-39 ZO a po ní L-39 ZA. To byla významně vylepšená varianta se zesíleným křídlem, nesoucím čtyři závěsníky, na které mohla být umístěna výzbroj, nebo přídavné palivové nádrže. Pod trupem pak byl namontován dvouhlavňový kanon GŠ-23 L ráže 23 mm se zásobníkem nábojů integrovaným v trupu. Mnoho těchto Albatrosů bylo začleněno do služby i v našem vojenském letectvu a poslední kusy létají prakticky dodnes.

Do sbírky VHÚ se v roce 2018 dostal i stroj výrobního čísla 232344. Ten byl vyroben v roce 1982, první let absolvoval dne 20. srpna s posádkou M. Křemen a S. Vohanka. Následně jej 26. srpna  převzal zástupce vojenské správy a 7. října 1982 byl dodán k 30. sbolp v Hradci Králové. Během podzimu roku 1984 jej odveleli k 8. slp do Brna, přelet se uskutečnil 29. listopadu 1984. V období od 16. listopadu 1990 do 20. června 1991 podstoupil generální opravu v Leteckých opravnách Trenčín. Po návratu ze Slovenska byl předán 82. samostatné stíhací letce do Mošnova, která byla později přečíslována na 4. samostatnou stíhací letku, působící z Mošnova a Přerova. Od ledna 1995 byl ve stavu 42. stíhací letky na nově zformované 4. zSL v Čáslavi (později přeznačené na 4. zTL). Po necelých devíti letech se znovu stěhoval, tentokrát ke 221. taktické letce v Náměšti nad Oslavou. Poslední let s ním absolvoval pilot kpt. Michal Kudyn dne 16. prosince 2010. V tu dobu měl letoun na svém kontě celkem 5 499 přistání a 3 724 letových hodin.

Dne 5. června 2013 byl demontován a převezen na 21. zTL do Čáslavi, kde byl opětovně zkompletován a používán jako zdroj náhradních dílů. Do sbírky VHÚ byl předán od 213. letky dne 15. ledna 2018. Poté byl za vydatné pomoci pracovníků Aera Vodochody a příslušníků čáslavského útvaru rozebrán a následně  přemístěn po zemi do areálu Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy MO Moravská Třebová. Zde byl ve spolupráci studentů školy, jejich profesorů a zaměstnanců Aera znovu sestaven. Stroj byl nadále určen jako názorná učební pomůcka pro výuku odborných předmětů a zůstal v péči školy jako dlouhodobá zápůjčka.

Technické údaje:

Motor: AI-25 TL s tahem 16,85 kN

Rozpětí 9,46 m

Délka 12,13 m

Výška 4,77 m

Hmotnost prázdného letounu 3 540 kg

Vzletová hmotnost 5 500 kg

Maximální rychlost 730 km/h

Dostup 11 350 m

Dolet 1 500 km