Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

V průběhu 2. světové války se na Němci ovládaných letištích a v opravárenských závodech velice rozšířily různé varianty akumulátorových jeřábů koncernu MIAG. Ty umožňovaly volnou manipulaci bez nutnosti připojení na zdroj elektrické energie i s velice těžkými předměty, jako byly celé pohonné jednotky letadel včetně motorových loží.

Jejich základem bylo mohutné nosné těleso, nesoucí kyvné rameno s výsuvným nástavcem. Zvedání břemen bylo zajištěno pouze elektromechanicky pomocí lan, kladek a ovládacích pák, které poháněl stejnosměrný elektromotor o výkonu 4 kW. Ten zároveň zajišťoval i pohyb jeřábu pohonem velkých předních kol. Menší zadní kola, odpružená listovými pery, byla ovládána velkým volantem a sloužila k zatáčení jeřábu. Pracoviště strojníka bylo na plošince v zadní části zařízení.

Po válce byly tyto jeřáby široce využívány i naší armádou a příslušnými opravárenskými podniky. Představovaný kus byl určen pro manipulaci s leteckými motory na cechu oprav letounů Iljušin Il-14 v Leteckých opravnách Kbely. Svědčí o tom nápis „Vrba“ na jeho boku. Šlo o mistra Vladimíra Vrbu st., vedoucího revizí motorů Švecov AŠ-82 T a vrtulí Avia V-50 na hangáru číslo 51 v LOK.

Tento MIAG K.3.B byl podle štítku vyroben u Werk Ober Ramstadt Abfellg. Elektrofahrzeuge někdy koncem třicátých let minulého století. Původně byl asi celý šedozelený, později pak dostal khaki nátěr, doplněný červeně zvýrazněnými odlitky výrobní značky MIAG a údaji o maximálním zatížení ramene. Jeřáb u našeho letectva nazývaný „Mamut“ byl do sbírky VHÚ získán z Leteckých opraven Kbely v polovině devadesátých let minulého století.

Jeho souhrnná délka v pojezdové poloze byla 5 m, s vysunutým nástavcem 6,1 m, šířka 1,5 m a prázdná hmotnost úctyhodných 8 000 kg. Maximální nesené břemeno pak bylo 5 000 kg na krátkém rameni, 2 000 kg nesené nástavcem. Baterie měly celkové napětí 80 V a kapacitu 300 Ah.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…