Alén Diviš, Sbohem slunce musím zemřít, Francie, 40. léta 20. století
Dílo Aléna Diviše je v historii českého výtvarného umění naprosto nezařaditelné, protože se vymyká všem uměleckým kontextům. Prezentovaná malba je smutnou vzpomínkou na Divišův nucený pobyt v pařížském vězení za druhé světové války. V roce 1939 se Alén Diviš přihlásil do čs. zahraničního vojska ve Francii. Avšak záhy byl společně s dalšími obyvateli Domu čs. kultury v Paříži (Adolf Hoffmeister, Lenka Reinerová, Maxim Kupf aj.) obviněn z prosovětské špionáže, zatčen a vězněn půl roku v krutých podmínkách neblaze proslulé pařížské věznice La Santé. Aby si zachránil alespoň duševní zdraví, vyškraboval za pomocí úlomků cihel a omítky kresby do plesnivých zdí samotky. Ve vzpomínkách se k nim vrátil o několik let později v New Yorku a doma v Československu. Použil techniku, která napodobovala vězeňskou zeď, aby do svých reminiscencí vložil snové a halucinační vize, které v Paříži prožíval.
Po druhé světové válce se Diviš vrátil do Československa, avšak ani zde nenalezl klid pro svou uměleckou činnost. Po únoru 1948 se znechucen politickou situací zcela uzavřel do izolace svého pražského ateliéru a přijímal jen několik málo věrných přátel. Nikdo z nich ovšem netušil, z čeho vlastně žije. Proto se také rozhodli zlepšit jeho finanční situaci a prodali Vojenskému historickému ústavu v Praze kolekci patnácti Divišových obrazů s vězeňskou tematikou, vystavených v roce 1948 ve Vilímkově galerii v Praze. Z dnešního pohledu je paradoxní, že tento soubor neznamenal výraz antifašistického protestu vězněných, ale vyjadřoval nekonečnou skepsi skutečných odsouzenců k smrti nebo deportaci.
Papír, kvaš, 48 x 47 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1948 formou nákupu.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
