Vojenští letci již od počátků svého operačního nasazení začali pociťovat potřebu mít u sebe v případě nouzového přistání, či opuštění letounu, prostředky pro vlastní obranu a přežití. Zatímco v letech první světové války to byla nejčastěji jen pistole a nůž, během druhé světové války byli již letci vybavováni mnohem sofistikovanějšími soupravami. Veškeré nezbytnosti musel mít pilot buď v kapsách, připevněné k výstroji, či ve speciálních vestách. Americká armáda zavedla vestu označovanou jako C-1, která vydržela ve výstroji letců do počátku šedesátých let, kdy byla nahrazena modelem SRU-21/P. Tato vesta byla již vyrobena z lehké nylonové síťoviny pro lepší prodyšnost a opatřena našitými kapsami na vybavení. Rozložení kapes s výstrojí se mohlo lišit dle preferencí konkrétního letce a uloženého vybavení. Během války ve Vietnamu se jednalo o nejrozšířenější vestu amerického letectva.
Představovaná vesta byla vyrobena firmou Lenford MFG v roce 1974. Na pravé přední části je v kapsách uloženo škrtidlo, termoizolační folie, moskytiéra, rybářská síť, píšťalka, zapalovač, kapesní nůž a vak na vodu. Na levé straně pak signalizační zrcátko, kompas, stroboskop SDU-5/E, osobní lékárnička a obvaz, ruční vrhač světlic a našité kožené pouzdro na revolver ráže .38.